Antimemetická divize neexistuje - qntm

 

Nakladatelství Jan Melvil Publishing se převážně věnuje populárně vědeckým knihám, osobnímu rozvoji, samovzdělávání a podobné literatuře, jenž slaví úspěch po celém světě. Nebo tak nějak.

Možná proto mnohé překvapilo, když letos (2026) vydali žánrovou beletrii. A rozhodli se skočit rovnou do nevyzpytatelných vod fantastických, potažmo SF. S kapkou horroru.

Skok to byl s pořádným rozběhem a řevem. Není se co divit, rozhodně Vás čeká něco velmi velmi netypického.

                                            

Antimemetická divize neexistuje – autor Sam Hughes použil pseudonym QNTM a jedná se o knižní zpracování internetových příspěvků na pokračování v rámci jistého SF projektu (oblíbených a čtených).

Překlad Aleš Drobek – rozhodně ho nečekal lehký úkol. A za zmínku stojí i samotná grafická úprava díla.

Říká se, že když máte povedený a poutavý a chytlavý název knihy, tak máte na půl vyhráno.

A tady to platí na 100 procent…

Máte před sebou několik kratších a jeden delší příběh zaměstnanců, nováčků, samotné ředitelky a jejího manžela (anebo někoho kdo se za něj vydává nebo vydával). Máte před sebou takové typické (více či méně) každodenní příběhy lidí pracující nebo se motající kolem antimemetické divize.

Příhody lidí, co zde pracují dlouhé roky či měsíce nebo taky jen jeden den. Stačí chvilka a všechny zásluhy a snahy a naděje a očekávání mizí do ztracena.

A je taky možné, že ti lidé vůbec neexistovali a neexistují. Rozhodně si nikdo na ně nevzpomíná.

Divize je součástí Neznámé organizace bojující a evidující neznámé nebezpečí ohrožujíc lidské pokolení v malém i velkém měřítku.

Monstra, bytosti, nadržení puberťáci, předměty či knihy – neznámé nebezpečné může být cokoliv.

Třeba i myšlenka – nakažlivá hrozba, kterou je třeba izolovat, zničit, schovat. Ať neohrožuje další a další. Tím se třeba zabývá memetická divize.

A pak tu je Neznámé s antimemetickými vlastnosti. A nyní malá ukázka z knihy -

„Myšlenky, které se naopak šířit nechtějí. Entity a jevy, které sbírají a konzumují informace, zejména o sobě samých. Vyfotíte je polaridem a vyjede vám prázdná fotka. Popíšete je perem na papír a někomu ho dáte přečíst, ale dotyčný jen hledí na hieroglyfy, kterým nerozumí ani on, ani vy…

Sny, které hned vyprchají, tajemství, která nikdy nikomu neprozradíte, fabulace a konspirace. Je to ideový ekosystém, ve kterém myšlenky pohlcují jiné myšlenky a někdy i kusy reality. Někdy i lidi.“

Tak už máte představu, čím se tato divize zabývá – možná jo, možná ne. A nejhorší je, že ani samotná divize (nebo dokonce Neznámá organizace) neví s čím bojuje, proti čemu/komu stojí…

Nebudu popisovat jednotlivé příhody či finální příběh o válce, ve které se NO ocitla, aniž by věděla, že je tady smrtící nepřítel. Válka, která je už dávno prohraná a nikdo to neví. Boj vedený jen v uzavřeném místě, které je samozřejmě zapomenuté a netušené, které ani nemusí být.

Válka ohrožující samotnou existenci, a Vy se o ní ani nedozvíte…

Jestli má kniha hlavní postavu či hrdinu vše řešící a vševědoucí, tak je to ředitelka antimemetické divize Marie Quinn. Unavená žena, střední věku, procházející jednou krizí za druhou.

Jednou musí obhajovat existenci dané divize před velkým šéfem – nikdo totiž neví, že vůbec divize existuje.

Musí bojovat s vlastní osobní entitou požírajíc její myšlenky a vzpomínky.

Zaučuje nováčka v terénu, a stačí chvilka a co tady sakra venku dělá.

Jak dlouho tady pracuje, celé roky je nedostatek lidí, jednou za čas je čas navštívit speciální trezor, kde pročítá poznámky psané její rukou o něčem co přece není. Nebo vůbec neví, že by se tím zabývala.

A je tady první den, tak proč musí řešit takové záležitosti

A kdo je ten muž, co se dobývá do její ložnice. A je vůbec možné být celé roky vdaná a nemít o tom, ani tušení.

Je těžké bojovat, proti neznámé entitě, nemajíc zbraně a jak vidno ni kolegy a ni tušení o všem kolem.

Seznámíte se i s osudy dalších postav, které se ještě objeví – nejsou zapomenuty. Ale i s postavami, které skončí v zapomnění, i když celé roky řídili antimemetickou divizi. Nebo chtějí jen novou práci.

Můžete tady pracovat roky a roky a stejně se může stát, že vše je pro vás nové, jste prostě nováček a hned proti vám stojí něco zkázonosné a ničivé.

Co mohlo pohltit desítky vašich předchůdců – jakých, i když o nich nikdo nic neví…

A nesmíme důležitou postavou a hrdinou, kterého nikdo neocení je houslista Adam Quinn – manžel nebo nemanžel. Jeden z mála citlivých lidí, co vnímá to, co ostatní ne.

Muž s jistou odolností a imunitou. Muž co může vše změnit, tedy jestli je to možné…

Antimemetická divize neexistuje přináší nápaditou, chvílemi až neuvěřitelnou četbu. Lehce děsivé, horrové a někdy máte pocit, že i frustrující.

Uvěřitelnost či důležitost textu je zdůrazněna i různými styly – vzpomínky, drama příběh, záznam o neznámé entitě, tajná zpráva z jednání, utajené protokoly (nesmí chybět zaškrtávání textu), nesrozumitelné poznámky...

Snažíte se nezapomenout, protože každá věta či poznámka, může hrát svou roli. A vše v hlavě neudržíte, něco se vždy ztratí do nekonečné nicoty a Vy jste pak bezradní, ztracení.

A nebo taky ne, protože o tom nevíte.

V knize se odráží život jednotlivce, dříve či později to může opravdu potkat i Vás. Vás taky, osůbko.

Nechcete to, ale nedá se svítit. Vzpomínání, zapomínání, udržet myšlenku. Neschopnost si zapamatovat vše (důležité, nedůležité, osobní).

Temnota, prázdnota, nicota zvítězí a třeba přijde i jisté osvobození, od všeho…

Čím jste starší, tím více neznámých entit a jevů bude přibývat. A obávám se, že nevyhrajete.

A ani si to neuvědomíte.

Antimemetická divize neexistuje je dílko, které ve Vás může rezonovat dlouho (a nemusíte vědět ani proč :) ). Rozhodně se zaslouží být nezapomenuto.

A nebojte se pustit do čtení podruhé a klidně i potřetí.

Mě to čeká a už se těším. Za mně, jeden z literárních zážitků roku.

Hmmm, o čem jsem to vlastně psal…..