Legie 2 - Amanda - Kristýna Sněgoňová
Máme rok 2020 (pěkné kulaté číslo) a František Kotleta vydává další knihu v nakladatelství Epocha, tentokrát se pouští do většího díla, dvanáctidílný akční SF space opera cyklus. A není na to sám. Tvoří dvojici (dnes už nejen autorskou) s Kristýnou Sněgoňovou – originálním hlasem české fantastiky.
Autorka, která si první vavříny získala díky povídkám a první třpytky slávy díky městské fantasy (hlavně z Brna). Avšak žádná škatulka fantastiky ji není cizí.
Celek má název Legie (obyčejné prosté slovo, odkazujíc na armádu a války). A ročně mají vycházet průměrně dvě pokračování.
Druhý díl série nese název Amanda a autorkou je právě K. Sněgoňová.
Co nebo kdo se skrývá pod tímto označením či jménem a navazuje příběh plynule na předchozí úvod nebo se vydáme jiným stylem a jinou rychlostí do neprobádaných dálek cizího vesmíru.
Vesmírná kocábka Kraksna, tedy přesněji Vzdorující, přistává na planetě Namathé. Loď je díky starodávné rase rutašů vylepšená, skrývá nejeden úžasný vynález a schopnost zkracovat cestu vesmírem prostřednictvím tvz. Uzlů je přímo neocenitelná. A pro ostatní rasy nedosažitelná.
Posádku tvoří chana Aga, jenž musí splatit dluh kapitánovi Moravcovi neboli kapitánovi Bouchači (a hned poté mu ukousne hlavu a bude hotovo), amatérský operní zpěvák a kuchař Guiseppe, postarší inženýr z Ostravska Vodička (kutil a nově i pilot), tak trochu nezodpovědný a života si užívajíc poručík Gerasim (známý ve vesmíru jako lord Mrdák) a výše zmíněný kapitán Bouchač, bývalý analytik BIS a jak to tak vypadá, kápo celé posádky.
Na Namathé – planeta pašeráků a obchodu s otroky, součást Společenství, pod nadvládou jistého kulšeše (další rasa pomáhajíc mocným enlilům, rasa plně oddaná svým pánům, tvrdí a nekompromisní) En-ruka.
Krutého zmrda ždímajícího obyvatele planety a žijícího v luxuse své ohromné oázy. Zákonitosti Skar si samozřejmě vysvětluje po svém. Odvádí daně ve velkém, tak není co řešit.
Namathé je místo, kde Aga předává ukradený těžký prvek chepit svým soukmenovcům v chanském odboji.
A také první cizí planeta, kterou naše lidská posádka navštíví.
A s nimi přicházejí problémy, maléry, chaos a nezdařilé plány. A je jasné, že na planetě už nebude nic jako dříve a v našem případě doslova…
Aga si domlouvá předávání chepitu a Moravec s Gerasimem ji doprovázejí, jako otroci, protože jiné postavení nemají. A samozřejmě by to nesměli být oni dva, aby jedinou volnou chvilku nevyužili k návštěvě místního baru.
A než se pořádně
napijou (neptejte se čeho), tak už mají domluvený kšeft pro
jednoho slepice. Místní varianta obávané mafie, přesněji řečeno
zástupce Huntské obchodní společnosti.
Mají se jen někam
vkrást, odnést jistý disk a k tomu si můžou odvést ženu, která
by měla být na místě, ale hlavně ten disk.
A aby řeč nestála, naštvou a urazí Šediváka a (jak jinak, že) hned se poperou s místními chany, naštěstí zjistí, že šnekovitý emzák je skvěle použitelný jako zbraň.
Aga přichází v pravý okamžik a nadšením neskáče.
A co naše lidská posádka – Moravec, Gerasim a vybavený Vodička, utíkají z lodi a chystají se vysvobodit neznámou ženu z područí kulšešů.
A bylo by to velmi nečekané, kdyby se cestou nedostali do maléru či si nenadělali jisté problémy a další nepřátele.
Gerasimovi opravdu stačí chvilička, aby zmizel v místní variantě bordelu a zapojil se do romantické hry s jistou mirskou pracovníci. Mirské ženy se vyznačují jistou přitažlivostí a tím, že mají jen jeden otvor. Jeden otvor na vše, ehm ehm.
I zde dojde k zábavě s názvem „lidi, chanové a zase ten Šedivák a naštěstí je tu další šnek…“
Samozřejmě, že ta pravá zábava začne, až se ocitnou v jisté oáze, v obrovském paláci jako nenápadní otroci a budou krást majetek samotného zrmda En-ruka.
S tou ženou slepic hunt nelhal, je tam. Leč se jedná o skoro šedesátiletou polskou profesorku a lingvistku a diplomatku Danku Krasiński, která je zde evidentně dobrovolně.
Přesto se Moravcovi podaří ji (těžko říci jak a čím) přemluvit k útěku. Ano, jsou odhaleni.
Takže zbývá cesta přes ZOO, místo plné neznámých tvorů z celé galaxie. I ZOO má své temné zákoutí. Zákoutí, kde se požírají navzájem, kde končí vzpurní otroci a kam málokdo dnes vkročí dobrovolně.
Přesto se dočkají překvapení.
V jedné kleci se pohupuje nahá dívka – Amanda, živořící zde posledních deset let. Španělská dívka co dokáže mluvit se zvířaty a jinými tvory.
Tak trochu nečekané.
Následuje akční útěk, každý krok může skončit smrtí nebo něčím horším. Hrdinům hrozí zajetí, zastřelení či zežrání či vycucnutí.
Není tedy nad to, vypustit všechny ven a nechat zástupce fauny a flóry řádit dle libosti.
Samozřejmě to únikem neskončí – i Aga, nešťastná Aga si přijde na své. Leč pořád musí setrvat s těmi proklatými lidmi.
Takže máme tady zajetí, domluva s šéfem huntské mafie Aštarem, návrat do paláce pro jednoho snaživého blba a zabití zmrda En-ruka a další náročná cesta zpět do města.
Posádka má práci a jistou formu svobody a podpory – i když sloužit mafiánovi nemusí být úplně košer.
Posádka má dvě nové členky – tak trochu šílenou holku, plnou nadšení a stárnoucí profesorku bez nadšení, litující svého rozhodnutí…
A taky nový úkol…
Série Legie po úvodním a zběsilém (jak jinak u pana Kotlety, že) představení, pokračuje v obdobném tempu dál.
Amanda připomíná vlak, který jede dál a na příští stanici rozhodně nehodlá zastavovat, čtenář ať si odpočine po přečtení knihy.
Autorka navazuje na tempo i styl prvního dílu, což je na jednu stranu fajn – jistá pokračující kontinuita, na druhou stranu se vytrácí její styl a způsob.
Chvílemi mám pocit, že se snaží být Kotletovitější než samotný pan Kotleta – krev, hlášky, vnitřnosti, akce a sex a to celé sem tam na druhou.
První dvojici můžete číst najednou a nepoznáte, kde končí jeden a začíná druhá. Ale je možné, že
někdo jisté nuance rozezná.
Amanda vlastně přináší první dobrodružství netypické vesmírné posádky, první planeta, první ucelování kolektivu a první emzáčtí přátelé, dobře když ne přátele, tak je tady někdo, kdo naše hrdiny nechce zabít, alespoň ne hned.
Poznáváme nejen další členy lidské rasy, ale i další mimozemské zástupce, připomínající kdekoho a kdeco.
Zábavné a zbytečně se netáhnoucí čtení. A Vám nezbývá, než do jedoucího vlaku naskočit a přidat se k tak trochu nechtěným dobrodružným okamžikům.

Komentáře
Okomentovat