Patrick Stewart – Od Shakespeara k Enterprise:Autobiografie

 

Autobiografie je žánr, který je mnohými vyhledáván a oblíben. Přináší však nejedno úskalí. Autor vypráví svůj pohled svého života a on rozhoduje co je důležité a co má být na okraji zájmu. Představuje sám sebe v jistém světle, o kterém je přesvědčen, že je to pravé.

Vlastně, chce hlavně přesvědčit čtenáře, že právě tento příběh je ten pravý a pravdivý. Opravdový.

Může se také stát, že taková autobiografie přinese více škody než užitku. To se týká hlavně politiků. Na druhou stranu autopříběhy herců a zpěváků a sportovců mohou být plné zajímavých a neuvěřitelných a vtipných i šokujících historek.

Nemluvě o slavných, více či méně, ve vedlejších rolích. Různorodých.

Autobiografie není můj šálek kávy číslo jedna či dvě. Něco mi rukou prošlo a něco mám i v knihovničce – převážně příběhy to politickodiplomatické známých státníků 20.století (pár kousků, spíše).

Důležité je zde mít opatrný přístup a jakousi znalost problematiky, osobní sympatie také nejsou na škodu.

Avšak, když byla možnost si přečíst životní příběh sira Patricka Stewarta, neváhal jsem ani chvilinku.

Jako fanouška Star Treku mě samozřejmě nalákal i název knihy.

Od Shakespeara k Enterprise: Autobiografie (2024 – Pangea, překlad Zdeněk Gazur)  

                                  

 

Ano, ano.

Patrick Stewart je anglický/britský herec, narozen léta páně 1940 a doposud velmi čilý a pracovitý (kniha jest důkazem). Proslaven hlavně díky roli kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu ST: Nová generace a pro mladší diváky spíše známý jako profesor Xavier ze série filmů X-Men či Wolverine.

Sir Patrick neexperimentuje, neskáče z místa na místo a nebloudí v čase.

Drží se lineární cesty, od začátku do okamžiků dneška (nebo do doby tvoření knihy).

Aby udržel pozornost čtenáře, vkládá v nepravidelných intervalech vsuvky z budoucnosti, které se vážou na dané místo či osobu, o které zrovna píše.

Takové to – když jsem točil ST, tak jsem se vrátil nebo jsem si vzpomněl nebo prostě nějaká konkrétní vzpomínka...ano, ano, hlavně používá ST vsuvky – prostě ví co dělá…

Stewart se narodil v chudé rodině v malém městečku někde v Yorkshiru. Malý domeček, rodiče co nebyli šťastní a starší bratr a ještě starší, žijící mimo. A pár kamarádů. Škola a dětské příběhy válečné a posléze poválečné.

Poměry skromné a vyhlídku ne moc veselé – světlé chvilky přináší však amatérské divadlo.

Neuměl si představit, že by ze zájmu a z občasného hraní v kostele či ve škole mohlo být něco víc. Že by on, chudý a ne příliš vzdělaný klučina z Yorkshiru, mohl skončit jako herec vydělávajíc si hraním ve větším divadle.

Naštěstí měl kolem sebe lidi co si všimli jeho talentu a co se nebáli ho posunout výš a dál. Učitelé ve škole, divadelní nadšenci, tak trochu i podpora matky.

Měl talent a měl štěstí, dostal se na kurzy herectví se staršími herci a pomalu začal pronikat do divadelního světa.

A přijetí, i když napodruhé, na hereckou školu dovršilo jeho snahu se stát profesionálním hercem.

Poté už záleželo na jeho píli, talentu a jasně, že i štěstí na lidi. Samozřejmě, že herecké začátky nebyli snadné a zpočátku paběrkoval, ale dostal poměrně brzo nabídku se účastnit světového turné s vyhlášenou divadelní skupinou.

Záhy pak dosáhl vrcholu – angažmá v Shakespeare divadelní společnosti. Nebyl zrovna tip na milovníka či nedostával ani hlavní role rok co rok.

Ale byl považován za povedeného charakterního herce.

Pak už jedeme z kopce, dostává nabídky z televize a filmu, opouští divadelní společnost, aby mohl hrát v různých projektech a divadlech.

Celé to vrcholí rokem 1986 – nabídka hrát v jistém SF seriálu, pokračovaní věhlasného Star Treku. Samotný Gene R. si ho vyhlédl – samozřejmě, že i zde došlo k jistému nedorozumění.

Gene R. byl poněkud překvapen či zklamán, když zjistil, že Patrick je poněkud plešatý (viděl ho prostě někdo, kde měl paruku).

Podobný příběh zažil Patrick i při natáčení Duny, kdy David Lynch nepřekypoval sympatiemi.

Následují pasáže ohledně natáčení ST – on se snaží přinášet profesionalitu, sbližování s kolegy, nejistota ohledně budoucnosti – chvíli to vypadalo, že vše skončí po první sérii, velký výdělky a hlavně celosvětová sláva a komunikace s diváky a fanoušky.

Natočilo se sedm sérií a poté další čtyři filmy – na ty léta vzpomíná poměrně s láskou.

Poté se zařekl, že nechce být součástí další frančízy a film série – dlouho to nevydrženo.

Ještě před natáčením posledního ST filmu Nemesis dostává nabídku na roli mutant profesora X a ani neví jak, začal být součástí další série filmů – na dlouhé roky.

A ani kapitán Picard neřekl poslední slovo, jeho životní příběh bylo třeba dovyprávět – což se nakonec i Stewart uznal a vrátil se do ikonické postavy.

Mezitím se věnoval divadlu, různě experimentoval, hraje s přáteli na různých akcích a projektech a nevyhýbá se ani komických, až parodickým rolím – dabing v American Dad.

Neopomíjí ani osobní život, kdy sám uznává, že jeho první manželství neskončilo dobře i díky němu a jeho pracovním povinnostem.

Jedna z mála věcí, které lituje – odráží se to i na jeho vztahu s dětmi.

Nyní je opět ženatý (potřetí) a vypadá to, že je spokojen.

Knihu není tvořena sbírkou historek, uvěřitelných či neuvěřitelných. Je to jeho příběh a proto prvních dvacet let zabírá snad třetinu knihy – vypráví o všem důležitém, o všem co ho formovalo a co ho přivedlo tam, kde je dnes.

Pro samotného čtenáře dané období nemusí býti zrovna čtivé, lákavé, přitažlivé. Na druhou stranu pro někoho určitě inspirativní.

Patrick Stewart představuje své dílo, svůj život a pokud bude mít síly a chuť hodlá pracovat dál a bude se chtít podílet na dalších projektech.

Rozhodně nechce nudit a ví, že se dopouštěl i chyb a dnes by jisté věci řešil jinak.

Nechybí mu humor a jistá laskavost. A nějakou tu historku taky přidá :)

A rychle a dobře se to čte, takže pro fanoušky ST neříkám, že povinnost, ale rozhodně doporučuji...