Bizarropolis - editoři K. Haidingerová a R. Bílek

 

Svět fantastiky či spekulativní fikce nebo jak tomu všemu se dnes říká a píše má nekonečně mnoho podob. Jsou zde tenké hranice, někdy však silně vyznačeny, mezi různorodými škatulkami a směry a odbočkami a třídami a druhy.

Můžete se držet jedné cesty nebo se potulovat a spojovat a propojovat a hledat zákoutí a bloudit a bloudit a hledat to své, to pravé dobrodružství, které sedí jen a jen Vám.

Oblastí a žánrů je více a více a neprobádaných míst je méně a méně. Sem tam se však něco nového zjeví – například Bizarro Fiction.

Už samotný název napoví, že rozhodně nepůjde o hlavní fantastický proud, ani vedlejší a určitě bude spíše odrazovat, než lákat čtenáře všeho druhu.

Výprava spíše pro odvážné, otevřené všemu možnému a zvědavé, kam všude můžete doputovat a co nečekaného zažít.

Avšak nejdůležitější je jak a kudy se k cíli dostanete – samotná výprava vítězí a Vy ji buď přežijete a nebo utečete a budete se snažit zapomenout.

A nebo se budete chtít vrátit a vydat se na další a další a další a vůbec cítíte se v pořádku…

Bizzaro Fiction u nás vychází hlavně u nakladatelství Carcosa (je pravda, že se nenápadně prosazuje i jinde, po kapkách u menších nakladatelů) a díky patří překladateli Milanu Žáčkovi.

Fanoušci vystrkují růžky a jiné orgány na světlo boží a libují se v nových překladech vrchní autority a pilíře žánru Carltona Mellicka III – jenž je doslova synonym dané škatulky.

Takže dvě a dvě nemusí být vždy čtyři a z nápadu vydat českou sbírku Bizzaro povídek se jednoho dne stala skutečnost.

                                          

Důkazem jesti antologie Bizarropolis, sestavená pod taktovkou Kristiny Haidingerové a Romana Bílka (nazdárek, chlape).

Vše spácháno v roce 2022 a to díky (jak jinak) nakladatelství Carcosa.

Svou verzi Bizzaro povídky předvede 13 českých autorů. Některé znáte, někteří teprve začínají (a možná i končí), někteří se připomínají z hlubin temných jako oči plyšové hračky a někteří zase nechtějí být zapomenuti.

13 pohledů na Bizzaro Fiction a navrch chutný bonus, nebo spíše lízátko :) obyčejný příběh jisté neobyčejné postavičky v podání samotného C.Mellicka III.

A ještě než se pustím do popisu povídek pár slov k dané škatulce či špelunce fantastiky.

Nutno přiznat, že má představa Bizzaro Fiction odpovídá všem možným definicím žánru, i když je pravda, že Bizzaro nechce být definováno a pohybovat se ve vymezených hranicích už vůbec, fuj fuj.

Patří sem díla, která by Vás měla, pokud splňujete definici normality a obyčejnosti, tak trochu šokovat, zneklidňovat, probouzet něco, co by mělo být schováno na dně slepého střeva. Prostředí, samotný nápad, hrdinové příběhů či stačí jedna situace, která spustí sled neuvěřitelných příhod, u kterých sami nevíte, jestli vůbec u nich chcete být.

Obyčejné příběhy obyčejných lidí a bum prásk přijde bizard, nečekaná chvíle, okamžik nebo celý podivný svět.

Nastává vykolejení a samozřejmě se něco nečekaného může stát, když do neobyčejného prostředí, které je prolezlé bizardností, vstoupí něco obyčejného všedního či každodenního.

Nenápadným pravidlem je, že i samotný název díla, má Vás připravit na šimrání mozkové kůry (příjemné či nepříjemné – záleží na vkusu čtenáře a jeho otrlosti a zálibě v podivno).

Nesmí chybět erotika či sex – ve skrývané či rovnou neskrývané podobě. Jeden symbol za druhým, by se dalo zjednodušeně říci. Nebo rovnou bez nějakých náznaků a dvojsmyslů, hotovo a basta.

A samozřejmě tělní tekutiny, jakékoliv a v jakémkoliv množství – alespoň to uplivnutí (toto není pravidlem numero uno, ale mám pocit, že není tekutina není bizard a basta).

Ale jestli opravdu chcete vědět pravdu o Bizzaro Fiction přečtěte si zasvěcenou předmluvu…

Pozor, pozor - následují mé popisy povídek, takže spoilery (více či méně srozumitelné).

Boček Petr – Legenda o truchlivém mořském bohu

Budoucnost, moře u českých hranic a mořští tvorové se pohybují mezi námi (speciální skafandry, jak jinak). A jistý pan profesor má vstoupit mezi nesmrtelné, za výzkum, který ani nechtěl, ale co už.

Peníze a sláva a ta nesmrtelnost stojí za to. Ano, má to jistý háček.

Nesmrtelní bohužel jste, i když se stanete obětí kruté nechutné nehody. I když se zblázníte, příjdete o rodinu a skončíte v kremační peci.

A za všechno můžou ty nechutné mořské ryby a další slizké potvory.

Kubíčková Michaela – Trpaslík

Vyrazíte na rande, na které nedorazíte a skončíte s otřesem mozku u dvou cizích dívek. A než se nadějete, tak popíjíte čaj s bylinkami s holkou co vám padla do oka. Jste sami a gauč je tak pohodlný a milostné vzplanutí je tady.

Škoda, že její expartneři skončí v kumbálu jako trpaslíci.

A jeden z nich, plyšovej parchant se rozhodně nehodlá vzdát své exmilé a vás čeká boj na život a na smrt.

Co naděláte, když se zakoukáte do čarodějky a být zabit plyšákem je tak ponižující….

Sivok Jiří – Zub za zub

Opustit a ještě urazit svou zubařku se nevyplácí. Může Vás postihnout kletba a najednou zjistíte, že zuby mohou růst všude.

Opravdu všude, po celém těle a klidně se spojí, roztáhnou se do megaúsměvu. Bolí to a je to poněkud hmmm nepraktické.

Nezbývá nic jiného než najít odbornou pomoc a nejlépe odstranit zoubek po zoubku...

Doležal Karel – Bimbilárium strýčka Bobana

Být dospělí a frustrovaný a k tomu točit naučná a zábavná videa pro děti v domácím prostředí může být mnohdy bolestivé a krušné. Výsledek je nejistý a dopady na tvůrce zničující.

Všude se kupí smetí a kostýmy a rekvizity a uprchlý hmyz. Není divu, že jednoho dne propadnete do svého fantastického světa a vše vypadá poněkud děsivě.

Bývalé noční můry a hračky ožívají a rozhodně málokdo a máloco má radost. Včetně jisté panny na hraní a dalších postaviček. Přežití není jisté a návrat taky ne...

e. corché – Půlnoční motorest splněných přání

Rozpodivný příběh nedoceněného vědce, jenž touží po uznání a po pozornosti a po slávě. Tedy si to alespoň myslí.

Ocitne se na opuštěné benzince a nachází útočiště na blízkém pochmurném motorestu. Nesmí chybět podivné postavičky a každodenní dávka držkové polívky (kterou přímo nenávidí). Jak ven a jde to vůbec.

Je čas si konečně přiznat co opravdu si přeje a jaké jsou tužby, skryté hluboko a hluboko. Není to samozřejmě nic pěkného, ale rozhodně uvolňující, plné sebelásky a odhalení…

Novák Martin – O muži v bedně

Neznámé město rozděleno řekou, dva různé světy. Dvě postavy – nudící se mladá studentka a tajemný muž v bedně.

Kouká mu hlava a ruce a jinak velká bedna, ukrývajíc zbytek těla a možná i něco/někoho.

Pomalé romantické vzplanutí a hle, příběh dvou, zřejmě zamilovaných, lidí. Jsou spolu a taky vlastně nejsou. Poněkud ubíjející.

Konec je nevyhnutelný a poznání pravdy bolí a šokuje. Muž či bytost mnoha tváří odchází, jenže může něco po sobě zanechat a dívka se mění...

Koubek Vilém – Adresát nezastižen

Nejenom nábytek se dá složit, dle návodu dodávaného při nákupu. A Ikea není jediný obchod nabízející ehm zboží na sestavení.

Jsou tu menší dodavatele, jen škoda, že mají specifické požadavky a taky mohou mít nespolehlivou dopravu.

Složit si můžete i svou přítelkyni, není důležité, proč došlo k rozdělení součástek, ale nový začátek může být fajn.

Jen nemáte moc času, teplo přináší rozklad a návody nikdo nečte a vznikají komplikace.

Například se špatných sestavením různých dílů a pak to drží a nechce to ven a je to asi rozbité… a vůbec chcete mít ty správné součástky na správných místech...

Adamovič Ivan – Krev ve městě

Variace na seriál „Sex ve městě“ – Samantha má novou známost, milující její krev a zbožňujíc její Dny. Čím více správné krve, tím lépe. Vášeň jak má být.

Škoda, že přichází ten Okamžik a jistá vnadná žena se dostává do přechodu…

Zábavná epizodka, kterou nikdy nevysílali.

Marton Tomáš – Smrt je důsledek života

Smrti nic nekončí, jak překvapivé. Pokračujete dál a na nebesích si užíváte nebo jen přežíváte či žijete život obyčejný a všední. Vše podle skóre získaného v reálu.

A z nebe se můžete dostat i do pekla, stačí neuvážený čin a týdenní rozpis utrpení a zážitků čeká jen na Vás.

Naštěstí vedle béčkového nebo je i béčkové peklo, takže možnost úniku existuje. Znovuzrození v neznámé podobě a nové skóre začíná.

Xerodoth Sigmius – O čim sní imagináti

Starý svět je pryč a vše imaginární a vymyšlené převládá a ovládá a činí. Realita a skutečnost je dávný přežitek. Vzpomínky dávných Imaginátů vzešlých od reálných lidí jsou dnes velkým lákadlem. Jako můry kolem nich poletují Imagináti Imaginátů a co teprve, když narazí na vysněný kus staré dobré reality...

Doležal Ondřej – K jádru věci

SF hříčka s pointou. Budoucnost. Znalosti o historii bojů je důležitou součástí výcviku. Vojáci čelící UI, jenž nasazuje další a další stroje proti živým, musí znát svou minulost.

Lidé chtěli vyčistit rodnou planetu a je jen otázkou času, kdy je třeba se zbavit nej škůdce.

Další nedomyšlený krok a další válka může začít.

Lidstvo je minulostí, ale takové roztomilé modifikované veverky mají stále pro co žít...

Stančík Petr – V Brýlích Pandaemonia

Inteligentní stroje vyhráli válku a teď tomu šéfujou a neinteligentní stroje toho sakra využívají. Lidstvo to nemá lehký, stejně tak náš hrdina.

Překvapivě dostává pozvánku na bál a maskou jeho bude maska posmrtná. Jak příhodné, když vzápětí narazí na sličnou umělkyni znalou výroby.

Neuvěřitelné či uvěřitelné dobrodružství ho dožene na aukci ztracených věci (smrt a sex a pohřeb a sex a vůbec život), kde chce získat své brýle a dostává nečekanou kouzelnou hračku.

Brýle, jenž mu umožní vidět daemony a daemonky, nejenom vidět, že..

Dostává důležitý úkol, zabít jistého kazatele, lákajíce své ovečky k životu virtuálnímu, což není dobré pro daemony a daemonky, čerpajíc energii z života hmotného.

Úkol se vydaří, jenže co by byl spasitel bez možnosti zmrtvýchvstání...

Bílek Roman – O šperháku, pendreku, injekci a doporučeném psaní

Jeden malý chlapec má plno hraček, nové staré, malé velké, prostě všelijaké. A má i skromnou sbírku, spíše sbírčičku Igráčků. Pošťák, Příslušník, Darebák a Zdravotnice.

V noci se můžou věnovat sami sobě, pošťuchovat se a řešit všelijaké ty záležitosti. Ne nepodobné těm našim záležitostem.

Jedné noci se však stane jistý malér a Zdravotnice skončí v područí starého rodinného psa, přesněji skončí v srmduté tlamě tvora, který neví jestli rozžvýkat nebo rovnou spolknout.

Sváry musí stranou a je čas na záchranou výpravu, je čas vyrazit ven, je čas přinést i oběti.

Převeliké dobrodružství Igráčků pro někoho dopadne zle a někdo utrpí ztrátu končetin, avšak na konci se hrdina dočká milostného vzplanutí a vše se v dobré obrátí...alespoň na chvíli...

Mellick III Carlton – Lízománie

Epilog či zákusek celé sbírky.

Příběh chlapíka milující sýr a mladé holky, leč u těch nemá úspěch. Místo hlavy má totiž lízátko, což hlavně v létě přináší jisté trable. Přidejte kamioňáky ujíždějící na chuti velikého a lákavého lízátka.

Naštěstí je to romantický příběh, takže se objeví dívka, kterou okouzlí, jistým způsobem, gurmánským...

Základním pravidlem knižní antologie je nabídnout širokou škálu v jakémsi kompaktním balení. Více či méně se držíte vytyčeného směru a jednotlivé kusy se více či méně líbí jednotlivým čtenářům.

Můžete knihu hodnotit jako celek – kdy vše sedí jako kolečka v nekonečných hodinkách královny Fantazie.

Nebo si najdete povídky, které Vás obrazně nebo i doslova nakopnou do koulí, takové malé satori, ha ha ha.

Ano, ano, ano, vše záleží na každé té nebo tamté postavičce pročítajíc dané dílo.

Bizarropolis má tak trochu nevděčnou roli. Nebudu nic psát o vlaštovkách.

Spíše bych zmínil toho drsňáka s mačetou, jenž krok za krokem proklestí cestičku v nebezpečné džungli, kde cokoliv a kdokoliv baží po Vaší kůže a mase a mozku a sbírce známek.

Můžete přežít nejeden litý souboj a jako první spatřit Eldorádo nebo zemřít na malárii nebo zánět slepého střeva nebo jen tak zakopnout o bludný kořen a ztratit se.

Stanete se legendou nebo nečitelnou poznámkou pod čarou.

Bizarropolis jako sbírka splnila zadaný úkol a ukázala světu nebo spíše českému rybníčku, že Bizarro žánr nám rozhodně není cizí a najde se pár jedinců co se budou vracet a vracet a chtít více…

Někdo se držel cesty krokem svižným a hleděl vpřed a někdo se držel zpátky a rozhlížel se kolem, snad plný obav, snad čekajíc nějakou pomoc.

13 českých autorů se vrhlo na pole temné a neznámé, na pole kde roste obilí (mrkající kukadly velkými jako kudlanka) a hned vedle ručky plastikových panenek a z nebo padá déšť z tekutin, o kterých ani nevíte, že máte v těle.

Nejeden čtenář si rozšíří obzory a bude překvapen i potěšen, popřípadě znechucen.

Nejeden čtenář neuvěří svým očím, co všechno může vymyslet podivuhodná lidská mysl.

A co já…

Rozhodně tady neobjevíte nudnou, otravnou či špatnou povídku.

Jenže splňují všechno mé představy o Bizarro žánru, bohužel ne, to jsem ale zlobivý chlapec.

Když se Vám dostanou v mládí sbírky jistého sdružení Rigor Mortis (Rigor Mortis, Je dobré být mrtvý), tak Vás už málo co překvapí či šokuje, ha ha ha ha ha.

Ano, jak jsem psal výše. Pár autorů se prostě drželo zkrátka nebo možná mají nějakou hranici a nechtějí nebo nemůžou ji překročit…

Což je škoda, stačí trochu pustit nohu z plynu a jupí. Co se může stát – náraz do zdi nebo let do výšin nebeských či pekelných.

I já mám zde pár favoritů – povídky co mě bavili a povídky co přesně vystihují mé vidění Bizarro světa literatury.

„Zub za zub“

„Půlnoční motorest splněných přání“

„Adresát nezastižen“

„V Brýlích Pandaemonia“

„O šperháku, pendreku, injekci a doporučeném psaní“

Máte odvahu a nebojíte se vydat do míst, o kterých nikdo nemluví. Číst nepoznané a číst řádky, jenž raději měli být zakopány v hnijícím hrobě.

Tak si dejte pořádnou porci Bizarropolis a zjistíte, že to taková hrůza zase není, ha ha ha.

Čest editorům Kristině a Romanovi.