Nebezpečné vize - Harlan Ellison ed.

 Geniální, šokující, skandální, nesnesitelný a báječný spisovatel fantastické literatury Harlan Ellison několik let pracoval na antologii, na speciální, přímo revoluční antologii. Měl za sebou nejeden úspěch a jeho jméno bylo známkou jisté kvality.

Kouzlu jeho osobnosti nešlo nepodlehnout, nemluvě o proslavených vyhrůžkách. Výsledkem je sbírka tehdy nejvýznamnějších autorů fantastiky. Kniha měla jediný cíl, překračovat hranice žánru, ale nejenom daného žánru. Prostě vyvolat otřes a nejenom na poli fantastickém. Nebát se šokovat a přinášet nové nápady a konce. Vydat se po temných cestičkách lidské mysli a kopnout do bolavých míst společnosti.

Tak vznikla jedna z nejvýznamnějších antologií fantastiky 20. století – Nebezpečné vize.

Sborník vyšel v roce 1967 a původní ideu editora splnil minimálně na sto procent. Velký počet povídek bylo nominováno a oceňováno v čtenářských či odborných soutěží, včetně Nebuly a Huga.

Nejeden autor zde překročil svou obvyklou zónu, bublinu. Zároveň můžeme zde najít autory, kteří dosáhli vrcholu právě zde.

Českého vydání jsme se dočkali, díky nakladatelství Laser-books, v roce 2004. Pár let poté jsem knihu četl poprvé a pár střípků mi zůstalo v hlavě.

Před pár měsíci na mě kniha vykoukla v antikvariátu a bylo samozřejmostí (skoro až povinností) tento skvost povídkové fantastiky ihned zakoupit.

A také přečíst a zhodnotit.

Třiatřicet povídek od dvaatřiceti autorů, různého rozsahu. Někomu stačilo pár stránek a někdo dostal více než padesátistránkový prostor – P.J.Farmer Jezdci Purpurové mzdy (ocenění Hugo 1968)

Přispěl i samotný Ellison. Nejenom skoro vyčerpávajících a zábavných prologů ke každé povídce, ale i příběhem Kdo se krade městem na kraji světa. Přímo navazujíc na Hračka pro Julinku od R.Blocha. Další znepokojivé příběhy o budoucích časech s bloudícím Jackem Rozparovačem.

Jsou po více než padesáti letech Nebezpečné vize nebezpečné, plné nečekaných vizí, šokujících představ a nápadů za hranou, jakoukoliv...

Dnes řešit společenská tabu a připomínat lidské nedostatky není problém. Žádné téma není nedotčené či zakázané. Před více než půlstoletím to chtělo více než odvahu a odhodlání. Rozhodně někoho, kdo by měl zájem a odvahu něco takového vydat. A taky číst, že...

Z dnešního pohledu je tehdejší překračování hranic a nabídka šokujících nápadů mnohdy úsměvné. Ale žádné zábavné, vtipné či třeba akční čtení nečekejte. I když humor sem tam problýskne.

Nejeden příběh má filozofický nádech a po skončení zbývá více otázek než odpovědí. Dle autorů nás čeká budoucnost potemnělá, přetechnizovaná, kontrovaná vyší mocí a silou, prostě neradostná.

Nesmí chybět překračování společenského řádu, hranic v různorodých oblastí. Od postavení přes peníze až po sex.

Sexualita tady přestává být tajemstvím a je hybatelem nejednoho příběhu. Nic pro prudérní společnost a čtenáře. Tehdejší doby, samozřejmě. I když i tady jisté témata zůstavají pořád skryté...

Může se také stát, že po přečtení té či oné povídky bude čtenář zmaten. Smysl díla mu uteče a autor bude nepochopen.

I to se samozřejmě může stát u tak přelomové sbírky novátorských povídek. Je jasné, že vnímání příběhů tehdy a dnes je odlišné.

Výbornou či originální či zajímavou práci – je jedno, jak dílo rozlišíte – poznáte podle toho jak moc Vás zasáhne. Při prvním přečtení, při druhém...teď, před třeba deseti lety. Povedená povídka se zabydlí ve vaší hlavě a možná časem zase vypluje na hladinu.

Nebezpečné vize nabízí širokou škálu nečekaných příběhů a jistou znepokojivost přináší i dnes. Přesto, já osobně si nevybral žádnou povídku do svého top výběru. Přesněji řečeno, po pár týdnech od přečtení mi v hlavě nezakotvil favorit favoritů.

Věnovat se jednotlivým povídkám se pro tentokrát věnovat nebudu, mnohé se mi z paměti vytratili. Např. Philip K. Dick předkládá další neradostnou vizi, kde vládne paranoia, kontrola a realita se míchá s manipulací myslí, pod vedením tajemné bytosti, nebo ne... – Víra našich otců

Nebezpečné vize jsou nelehkým čtením i dnes. A lépe se hodnotí jako celek než jednotlivé příběhy, které mají tendenci zmizet. Ale alespoň po nich zůstává jakási pachuť, ne zrovna veselá vzpomínka, zdvižený prst a tak dále...

Rozhodně stojí za přečtení, ale spíše pro již zkušené čtenáře, plující ve vodách SF delší čas.

Věřím tomu, že má stále co říci. Já zřejmě neměl správné rozpoložení nebo jsem měl knihu hodnotit hned po přečtení.

Zůstala ve mně celková stopa z nezapomenutelné knihy a jednotlivé příběhy jsou ponechány v zákoutí mysli.

Když můžete přečtěte a poznáte minulý pohled na budoucí a přelomovou SF a posoudíte sami...