Brookes Adam - Noční dravec

Už pár týdnů jsem nepřidal na blog (nebo přesněji řečeno na svůj virtuální čtenářský deník) článek týkající se literatury a přečtené knihy. Ne, že bych nečetl. Pořád - jednu knihu za druhou a pak další a další. Do toho ještě poslouchám i audioknihy...takže výsledkem je, že v hlavě mám mnoho a mnoho poznatků a poznámek k přečtenému. A tak trochu se mi to v hlavě míchá a nějak zapomínám na dojmy a pocity a všechno možné...snad to nějak zvládnu, hlavně ať se neopakuji a jsem i občas originální, ha ha ha ha ha..

Úkol do konce roku a k tomu přidat i článek povedený pro redakci a nemluvě o knihách jenž bych rád přečetl, ha ha ha ha.

O audioknihách si poznatky nechám pro sebe, ha ha ha ha ha.

Po ještě delší době jsem šáhl po jiné než fantastické knížce. Sem tam špionážní dobrodružství potěší a i zde přibývají noví a noví autoři, další pokračovatelé Forsytha či Clancyho (hle, jak jsem nenápadně prozradil jména mých spy thriller autorů). Když už jsem u toho, mé oblíbené špionážní období je Studená válka od 70. let - technologie v rozmachu, napínavé časy a hlavně doba, ve které jsem už byl na světě. Ha ha ha - tentokrát takové posmutnělé.

Dnes je technologie a kybernetika komplikovanější a virtuálnější a chvílemi nesrozumitelnější. Také nepřátelé se hůř definují - žádní komunisti a kapitalisti - žádná strana dobra a zla. Máte nepřátelské státy (už ne ve stavu válečném, přesto nepřátelské), i když tady jsou mnozí opatrní a protivníkem není takové Rusko či Čína, ale spíše takové druhořadé státy...přece si to nechcete rozhodit,že...

Samozřejmě oblíbeným protivníkem jsou teroristi, nejraději arabského původu (doba irských či ekologických partiček už nejsou IN).

Pak tu máme další zajímavý aspekt, který se ve "starých dobrých časem" (knihách) nevyskytuje - nový hráč na poli diplomatickém/špionážním/politickém - nejsou to státy, ale soukromé firmy/korporace/akciové spolky a podobné organizace stojící na penězích...ach ta globalizace...

S touto novou třetí stranou či někým kdo nehledí na vznešené myšlenky a propagandu a stranu dobra a zla a podobně se setkáme i v knize, o které bych napsal pár řádků. Ano je to článek o konkrétní knize...

Adam Brookes je další z řady bývalých novinářů, jenž se rozhodl zúročit své znalosti a zkušenosti a napsat knihu spy thrillerového typu. A jelikož působil i v Číně zasadil svůj debutový román právě do této země, kde bují tržní ekonomika v područí komunismu.

Román Noční dravec je zařazen do série Philip Mangan - jméno novináře, jenž může být alter ego samotného autora.

Po dvaceti letech z nehostinného a drsného vězení utíká vězeň s přezdívkou Burák. Bývalý intelektuál, jenž si zajistil svou pozici ve vězeňské hierarchii tvrdou prací, vychytralostí, inteligencí a časem i násilím. Chce utéct pryč ze země a má plán. Obnoví svou tajnou špionážní činnost a dodá tmateriály Britům. Zkontaktuje svůj zdroj, jenž není zrovna nadšen a musí nedobrovolně spolupracovat. Burák žil v izolaci a technologie se změnila a elektronická kontrola je přísnější víc než dříve. Do své akce zapojí novináře Mangana, jenž vytáčí Čiňany články o náboženských sektách.

Zároveň sledujeme linii v Londýně - kdy Burák se zkontaktuje prostřednictvím Mangana, vše dostává na povel čerstvá síla z armády Trish Pattersonová, musí zjistit proč až teď, kde celou dobu byl, je to past nebo opravdová špión pecka...

Z Mangana se stává de facto přes noc špión a musí s Burákem spolupracovat a předávat zprávy. Má to být jednoduchá akce - zdroj ofotí jisté materiály a cestou přes špióny se dostanou do britských rukou.

V Londýně i ve Washingtonu jsou nadšení - bohužel jeden Američan se seznámí s mladou asiatkou a ta o tom prozradí svým nadřizeným - Činské zpravodajské službě - ti, začínají hledat zrádce a pomalu se k němu blíží (podle údajů, které agentka získala, o tom vědělo jen pár vědců).

Nejen vládni orgány chtělí více info, do hry se zapojí informační korporace, jenž chce vědět na čem kdo dělá a na jaké úrovni jsou softwarově a podobné PC věci.

Soukromníci mají více peněz a více možností, posílají své lidi ať získají Buráka a potřebné info...

Takže Burák a Mangan jsou na útěku - jdou po nich jdou z obou stran. Klasické utěk problémy, jejich blízci umírají či jsou tvrdě vyslýcháni. Nakonec se jim, za pomoci Trish, podaří zmizet z Číny. Dobrodružný útěk, jak jinak...

Měl jsem lehké obavy před četbou a nakonec jsem čtení přežil, ha ha. Román připomíná směsici Forsytha a Le Carréa - v jistém smyslu a doplněné infotechnologickou stránkou Clancyho. Jasně nejde tak do hloubky, ale zároveň neklouže po povrchu. Nechybí tomu realistický pohled a uvěřitelnost - žádný nezničitelný a vševědoucí agent.

Pasáže mimočínské, hlavně z centrály Londýna, mají politický ráz a můžeme detailně sledovat, jak zhruba řízení a průběh takové akce vypadá.

Mangan je tak trochu naivní novinář, jenž píše o ošemetných věcech a chodí na výslechy, ale pořád je v jisté ochranné bublině, která splaskne, jakmile se zjistí, že je špión agent nepřítel státu - rukavičky jsou sundány.

Burák si kryje záda, musí se učit vše o nové době - o rudém kapitalismu, sledovacích kamerách či mobilních telefonech, je nekompromisní vůči svému zdroji, jenž si žil svůj život (po akci si ho stejně našli a konec). Umí se bránit a schovávat, ale když narazí na profesionály, tak jim neunikl. Když tak to vezmu, jediná skutečná a pravdivá a jisté emoce vyvolávajíc postava - u něho jsem zvědav na další jeho osud.

Lehce děsivé vše začíná být, když na scénu vstupuje třetí strana - zprvu nikdo neví o koho jde, jsou nekompromisní a nerespektující pravidla - korporace vstupuje na scénu a slovo NE neznají. Roste napětí i vzrušení a příběh má nové grady.

Kniha není pecka roku, ale člověk má alespoň nějaký přehled jak zhruba věci fungují - systém pravomocí, různé sekce zpravodajské služby, verbování + sledování agentů. Život v Číně kolem roku 2008. Tak či onak příjemné čtení a myslím, že mnozí budou spokojení...tož do toho milovníci spy dobrodružství...