Mlok 2016

Mlok 2016 - ed. Jiřina Vorlová

Po delší době jsem šáhl po výběru nejlepších povídek literární soutěže O cenu KČ. Tyto povídky naleznete každoročně ve sborníku Mlok (poté následuje aktuální rok). Vítězné povídky jsou rozděleny do kategorií - Mikropovídka, Krátká povídka, Povídka a Novela. Díla jenž neměla štěstí či dostatečně nezapůsobila na porotu pak naleznete ve sborníku Kočas.

Výběry Mlok přinášejí různorodou směsici výtvorů. Musím se přiznati, že některé sborníky mi prostě nesedly. Občas jsem narazil na dílko, jenž bylo rozhodně zajímavé, plné experimentálních nápadů nebo se vezlo na vlně zájmu...ale něco jim chybělo, ta správná jiskra. Takové knihy Kočas jsou možná konzervativního rázu a člověka nepřekvapí, ale dostanete poctivou dávku staré dobré fantastiky.

Tentokrát, po kratším přecházení sem a tam (a rozhodnutí, že ŽF jsou fajn, ale nějak mi ty povídky splývají do jednoho rance fantasy), jsem si z knihovny domů přinesl díl MLOK 2016 - vybral jsem si sborník, jejíž nejdelší soutěžní útvar - správně, novela - se nese v duchu SF. Kvůli minimálnímu riziku, ha ha ha.

Zjednodušeně řečeno, byl jsem mile potěšen a dle mého skromného názoru se daný ročník povedl (i po fantasy stránce :) ). Na druhou stranu, některé díla zapůsobily více a naopak. Světa znalí porotci tentokrát udělili hlavní cenu povídce Zahrada - Veronika Barborková.

Nečekejte žádného společného jmenovatele a všechny povídky, kromě mikropovídek, jedou na vážnou notu. Humoru se zde prostě nedostává, vtipné či s jakousi zábavnou pointou jsou jen výše zmíněné nejkratší literární útvary. Není zde prostor pro zápletku, poznání hrdinů a podobně. Jedná se o takové dlouhé anekdoty pro pobavení.

Celkově fantasy převažuje nad SF - což není žádné překvapení a snad kromě povídky Hanuše Seinera nás v knize čekají standartní příběhy bez experimentálních berliček. Pár povedených nápadů je doplněno sem tam lehkou kontroverzí, ale nic co by pohoršovalo zkušené čtenáře.

Mikropovídka

Tom Hadrava - Milá paní Schwarzová

Hravá duchařina, noví sousedé se formou dopisů chtějí sblížit a omluvit své sousedce, ta však nějak nemá pochopení pro jejich malé výstřelky.

Klára Kubíčková - Když cvakne spoušť

Nenápadný človíček s neobvyklým foto vynálezem, jenž zachytí skutky minulé i budoucí. Přístroj chce mermomocí jistý agent, pomůže mu odhalit jeden případ, ale to nestačí, chce ho napořád...jenže osud tomu nepřál...

Radmila Tomšů - Škvarky

Biobudoucnost, kde lidé vzpomínají na chuť a vůně jídel zakázaných. Tajné spolky testujíc dávné recepty a odvážné ochutnávání masitých i sladkých pokrmů...zábavné a opravdu reálné, hned bych si dal něco nezdravě dobrého,ha ha ha.

Krátká povídka

Petr Bělohrad - A jeho plášť byl z ptačích per

Potulný čaroděj prodávající a kupující sny a představy. Jedni berou a jiní dávájí. Na holé živobytí si vydělává prodejem tuctových představ lepšího života, ale umí se i postavit nebezpečným nočním můrám. Dívka žádá o pomoc pro svého otce rybáře, čaroděj svede náročný boj a snový děs zajme a na oplátku si bere sny plné naděje a života od naivní dívky. Obchod je obchod. Zajímavé a poutavé. Ostatní povídky s kouzelníky a mágy už nemají takovou hmmm sílu / šťávu....

Martin Drtina - Můj táta vodník

Obyčejný rodinný příběh milované dcery od dětství až po dospělost. Hlavní hrdinka má však otce vodníka, jehož rivalem je jez u chatky, kam jezdí. Nesmí chybět ani tajemné hrníčky. Obdiv a láska je vystřídána pubertální revoltou a posléze odcizením. Dotyčná však nemá štěstí v lásce, žije s tyranem, rodina se začíná opět sbližovat a vše je v pořádku, relativním. Řešení nabídne jez a vodníkovo hmmm umění...

Povídky stojící na nápadu otec = vodník a s tím vším spojené okolnosti, bod navíc - plynulost čtení.

Jonáš Jenšovský - Jezero spících andělů

Další čaroděj či vzdělaný poutník (v jistých dobách to samé) dorazí k malé osadě u tichého jezera, lidé pohostinní a zdraví, leč poněkud nepřístupní a bez dětí. Stačí zůstat pár dní a pít místní vodu a hned Vás berou jako svého. Jenže náš hrdina tuší něco nekalého, zlo se skrývá v jezeře a bere si nejmladší jako daň. Napínavý závěrečný boj a voda jezera zředěná podzemní vodou přívadí vše do pořádku...

Záhada, jenž je čtenáři hned jasná a vyřešení se samo nabízí. Takové bez překvapení a obyčejné.

Vladimír Němec - Jsem Korin, mág

Další mág, mocný to čaroděj v den zásnub unese princeznu nevěstu do svého skrytého hradu. Přes počáteční nevraživost a nenávist a nedorozumění, se začínají seznamovat a zjišťují, že se znají. Naše princeznička má totiž magické schopnosti a v dětství si jen tak hrála na kdejakém skrytém místě. Mág pomůže otci králi s nepřáteli a nový pár má spoustu času se poznávat a učit se kouzlům...

Fantasy s draky a magií, prostě taková klasika, ale čtení dobře a rychle uběhlo, tak v pořádku.

Hanuš Seiner - Pod spinodálou

Jediná SF krátká povídka a jako mnohé povídky od Seinera, tak trochu nesrozumitelná a matoucí a člověk se lehce ztratí a fakt neví, která bije. Čtení musí býti pozorné a důkladné, a pro jistotu opakované. Ale když odhalíte pointu příběhu, je to krása. Tady to je tak napůl...

Dívka ovládajíc výrobu a strukturu kovu jen myšlením, dostane se přímo do podstavy prvků mezi atomy a umí přizpůsobit dle požadavků co je třeba. Jenže potká mládence v době odpočinku a ten jí nechce ztratit. Řešení je poněkud složité - a do toho spoustu pojmů o jejíchž existenci pochybuji....ha ha ha. Ale je možné, že příběh o tak trochu o něčem jiném.

Povídka

Veronika Barborková - Zahrada

Dlouhá a povedená SF povídka, jenž celkově vyhrála Mloka. Příběh trestance, jenž se po mnoha letech vrací na domovskou planetu, jeho bývalá žena stále přebývá v těle pubertální dívky a on chce mít jen svůj klid. Najde si zahradkářskou kolonii a živí se tím co vypěstuje, málem ho to stojí život. S příchodem jara se vše zlepší, tedy až do okamžiku příchodu majitele. Přes počáteční nedůvěru a nelibost se stávají přáteli. Boháč mu pomáhá s penězi, sociálními záležitostmi, prostě z něj udělá plnohodnotného člověka - z pohledu společnosti. Nášemu trestanci chybí jediná věc - návrat jeho milé z trestanecké kolonie....

Milý, lidský příběh s dobrým koncem. Přes jisté těžkosti náš hrdina dosahuje všeho co chtěl, celý příběh se line v jisté pozitivní vlně. Právě tím je příběh poutavý, žádné životunebezpečné komplikace, vše je prostě o lidech a podobně.

Jitka Ládrová - Zákon smyčky

Napínavý fantasy příběh o přípravě bojovníků do císařské gladiátorské arény. Tato smečka vlků ví, že jde na smrt, přesto trénují a cvičí a sbližují se a nacházejí si i oběti mezi slabými. Příběh z pohledu několika bojovníků, cvičitele a léčitelky - dcery místního panovníka. Povídka začínajíc nenápadně, lehce nezábavně a pak nabírá tempo a umí čtenáře pevně připoutat, překvapivě povedené.

Kamila Minaříková - Nekromantka

Fantasy příběh o zkušené a prastaré nekromance, momentálně v azylu v našem světě. Je opět povolána k záchraně všech možných světů, i když velké zlo bylo poraženo a mocný mrtvý nepřítel poražen. Jenže je tady jiné nové nebezpečí. Někdo využívá duše mrtvých do technologických vynálezů - starý tým se dává dohromady a nekromanka musí využít i sílu a schopnosti bývalého soupeře. Díky umění ovládnutí mrtvých vítězí a zlo poraženo, znovu...

Lehce komplikované a zamotané a zdlouhavé...ale taky žánrově bohaté.

Kateřina Vágnerová - Doteky hrůzy, doteky štěstí

Příběh židovské dívky majíc teleportační schopnosti, blíží se válka a její dědeček má taky své tajemství, jeho anglický přítel pomáhá dívku trénovat, avšak záhy umírá. A příchází válka a omezení a zákazy a okamžik transportu do Terezína. Dívka s bratrem se teleportují a jen z dálky jsou schopni sledovat osudy rodičů. Válku přežijí jen sourozenci.

Obyčejný příběh s malým fantastickým doplňkem, dramatický a trochu mrazivý.

Barbora Vrobelová - Hlavní chod

Emzacká invaze trochu jinak. Císař s rodinou je mrtev, padl za oběť choutkům cizích návštěvníků. Ti okupují nenápadným způsobem různé šlechtické rody a hrady, občas si dají lidskou pochoutku. Někdo spolupracuje, aby se zachránil a někdo se snaží alespoň nějakým způsobem dávat najevo odpor. Císařský doktor je svědkem postupného mizení místních a cizí velvyslanec si ho de facto nechává pro radost, studium, jako zajímavost.

Zajímavý nápad, leč poněkud nezáživné a kostrbaté. Pro mě to nemělo šťávu.

Novela - Michal Sirotek - Nachové pustiny

Svět to budoucí je ničen a dobýván tajemnou entitou, jenž si ukrajuje více a více naší plochy, zároveň mění lidi na chodící vraždící zombie/loutky. Svět je zničen a jen pár lidí se snaží uchovat jakési zdání lidskosti a normálnosti.

Entitu chce zničit mladík s tajemnou dívkou, jenž doprovází staršího vojáka, po krku jim jde bývalý parťák vojáka - pánové totiž cestují mezi různými světy a chtějí zachránit ten svůj, musí se ovšem zbavit dané entity...Bývalí přátelé mají na zničení entity jiný pohled. Pořád se setkávájí v různých světech a spolu umírají, ale určitě je svět, jenž jde zachránit a milenci žijí svůj život.

Nápadité, komplexní, akční, vše co má postapo mít. Jen se mi to zdálo místy komplikované a zamotané. Sympatický je realistický konec, žádné žili spolu šťastně až do konce věků. Jako celek povedené a šikovné...už mě nic nenapadá, ha ha ha.