Julie Novákové - Blíženci vol. 2

Julie Nováková - trilogie Blíženci, část druhá

V minulém článku jsem, možná neprozřetelně, nenápadně prozradil, že trilogie Blíženci (autorkou pořád Julie Nováková) stojí za přečtení. Ano, jsou tam pasáže, jenž Vás mohou tak trochu odrazovat, já sám mohu býti příkladem. I přes občasně klopýtnutí jsem opravdu rád, že jsem celou sérii zdárně zdolal, ha ha.

Budu pokračovat v popisu děje, pokusím se býti stručný a srozumitelný. Musím však podotknouti, že tak trochu mi splývají jisté záležitosti z druhého a třetího dílu. Ale to jsou takové maličkosti, jenž se v celém obrazu ztratí, že...

Poslední kniha nese název HVĚZDOMĚNCI.

Zde by se měli ukončit všechny příběhové linie a celek jako takový. Jestli uspokojivě či ne, je na každém z nás.

Vše spěje k jednomu cílu - odhalení tajemství mimozemských tunelů, jenž lidstvu zanechali zmizelí Hvězdoměnci. Vědkyně Celeste proniká více a více do vědomí mutantních dvojčat, nepoleví, ani když její milý do ní nainstaluje její vědomí před celou událostí. Leč marně, Celeste má již změněné vědomí a nic jí nedokáže zastavit, ani útok Laury (nejlepší výtvor měnitele Adalberta). Dosáhne úspěchu a pochopení fungování emzáckých tunelů je na dosah.

Mezitím na Jitřním Poslu, díky nové vědecké posily - další varianta zemřelé Ronnie - zjistí jak komunikovat s artefaktem, jenž zde nalezli. Když se spojí všechny dostupné informace, je jen otázka času, kdy si vybudujeme vlastní tunel. Vše pod kontrolou čím dál tím mocnější planety Elysium a staronového premiéra Price. Přichází čas prvního pokusu, přichází čas kdy (i když alespoň na chvíli) budou mít lidé svůj první tunel...a možná později se nám vesmír otevře úplně.

Celý tento závěr byl jasný snad už do poloviny druhého dílu, jenže tady máme Tildu se svou partičkou. Vrací se ze Země s informacemi, ne zrovna potěšujícími. Adalberto jim prozradí nepěknou to věc...Tunel nesmí být postaven, vlastně důvod proč je tunelů málo a proč emzáci jsou pryč je jednoduchý. Každý takový nový průchod a vlastně každé cestování nedělá vesmíru dobře, to je mi ale pěkně napsané, ha ha. De facto hrozí zánik obrovské oblasti naší galaxie a to je také důvod , proč předchozí uživatelé se stáhli hodně daleko.

A nyní velký Spoiler

Nově objevené Vajíčko může být variantou k cestování, ale zatím je na okraji zájmu, kromě pár jedinců na Andalusii. Dokonce se objeví na scéně i pilot tohoto zařízení a je jasně, že někde tam jsou...oni...

Tilda a spol. se snaží varovat všechny na JP, leč marně. Pokus j e proveden a díky implozi zmizí jeden z měsíců/sluncí v místní soustavě - sakra jsem zapomněl co to bylo, pardon, ha ha ha.

Je jasné, že tato změna, ne hned, ovlivní fungování celého hvězdného prostoru. Co je možná děsivější/horší/šokované je, že u místního konce tunelu se objeví Hvězdoměnci a tunel prostě uzavřou a basta.

Časem se vše začne dít i u ostatní tunel výpustí a vstupů a žádné zbraně je nezničí a nikdo s tím níc nenadělá. Jednotlivé planety a soustavy jsou uzavřeny. Lidé už nemohou prozkoumávat daleké dálky, nanejvýše okolní místa. Najednou se naše galaxie plná osamocených ostrůvků lidské civilizace, vzdálené od sebe několik světelných let.

Co bude následovat - těžko říci...

Závěrem celé série jsem byl překvapen, prostě to musím zopakovat. Jdete si po pěšince a v dálce vidíte místo, ke kterému jistojistě míříte a najednou je vše špatně a Vy zjistíte, že ta poněkud už poněkud nudná cestička vede úplně někam jinam. Je jasné, že spoustu světaznalých čtenářů něco podobného očekávala. Jenže já čtu a nešpekuluju a basta. Takže klobouk dolů slečno Nováková...

Každá kniha má odlišný nádech...poklidné čtení s kapkou dobrodružství se přelévá před space operu a military až k napínavé a dramatické chvíli a možné apokalypse. Prolínání a doplňování SF škatulek působí celkem nenásilně a hlavně bojové scény mezi N a NH jsou příjemným osvěžujícím doplňkem.

Některé obydlené planety májí jakýsi národnostní vzhled a příslušnost - dotyčné názvy napoví (vietnamský, japonský, německý atd. Ráz), jiné jsou spíše ovlivněny samotným místem a podmínkami na planetě, takže tu máme přetechnizované a uzavřené místo, mající odlišné pravidla než ostatní.

Středobodem jsou zde Tunely, zkratky vedoucí k planetám a jediným pojítkem a spojnicí mezi nima. Jejich počet je omezen a úkolem numero uno je odhalení fungování a popřípadě vybudování nových.

I samotní lidé mohou býti jiní - přeměnění a vylepšení, hlavně díky úpravám DNA a neurovědám a podobných záležítostí. Za vším jsou tzv. Měnitelé, jenž umí stvořit či přetvořit člověka na dokonalou jednotku či bytost, dle přání svých zákazníků. Je jasné, že oficiálně stojí mimo zákony.

Nanotechnologie, úprava chemických procesů v mozku, propojení vědomí a technologie je zcela všední a lidé mohou mezi sebou bojovat na život a na smrt, aniž by okolí vědělo co se děje...

Na první pohled poznáte, že držíte v ruce dílo autorky, jenž oplývá znalostmi v mnoha oborech a svůj svět má dobře promyšlený. Vy jste pak mnohdy za nezvdělaného ňoumu, hlavně když se ztrácíte v různých termínech a popisech vědeckých záležitostí.

Od všemožných chemických a biologických maličkostí lidského těla, přes ukázky kybernetického světa, až po fungování fyziky v kosmickém prostoru. Vše je tak uvěřitelné a reálné a mé znalosti jsou tak bídné, ha ha ha.

Jen dění a svět na Zemi vypadá starobyle a možná až nepřirozeně a v porovnání se zbytkem dění, poněkud nedůvěryhodně. Asi to špatně popisuji, ale pasáže z planety nemají, na rozdíl od zbytku série, jakousi patinu skutečnosti.

Jak jsem naznačil výše, je na každém čtenáři, který z hrdinů příběhu mu bude blíž a kdo je jen takovou figurkou. Přiznávám, že úseky, kdy Celeste se noří do vědomí dvojčat a zažívá to co zažívá byly pro mě nejvíce nezáživné...chvílemi jsem nevěděl o co tady sakra kráčí...

Jako celek to prostě funguje a to je myslím nejdůležitější. Napínavé a úžasné chvíle byly občas střídány okamžiky, které mi tak docela nevyhovovali...to je prostě kouzlo/prokletí mnohavrstvých příběhů.

Tak či onak jsem rád, že jsem si celou sérii přečetl a vydržel jsem až do konce, ha ha ha...