Kočas 2017 - ed. Jiřina Vorlová

Blog nepoužívám jen proto, abych ukázal světu - toto podstatné jméno zní lépe, než vyjádření ….několika jedincům, jenž sem zabloudí a rodným jazykem jesti čeština - své názory na přečtenou literaturu či další záležitosti, o kterých se doslova dokopu napsat. Důležitým důvodem je i poznatek, že blog hodlám využívat i jako čtenářský deník, abych měl přehled co a kdy jsem četl a hlavně o čem...dobře, přítomný čas ohledně využívání je na místě.

Při pohledu zpět zjišťuji, že četba je fajn, leč z mé strany poněkud liknavá...prostě čtu pomalu. Nemluvě o tom, že svůj čas hodně trávím před monitorem a koukám na …. bla bla bla bla …. místo, abych věnoval své volné chvíle spisovatelským výtvorům. Příznám se, pár knih jsem vynechal a zápisky si neudělal...čas mezi přečtením a možným zápisem překročil jistou dobu....dobu, kdy si jakž takž pamatuji hmmm vlastně cokoliv. Napsat, že kniha byla fajn a hrdina asi sympaťák, je i na mě moc, tedy málo, ha ha.

Funkce čtenářského deníku se hlavně hodí při povídkových sbírkách...Kouknu na seznam povídek a nenaskočí to a nenaskočí. Kouknu do svého virtuálního ČD na své zápisky a hned jsem v obraze. Tedy většinou, ha ha ha.

Následující řádky budou věnovány nejnovější sbírce nevýherních soutěžních povídek CKČ s názvem KOČAS 2017. Zde verze jenž neprošla redaktorskou úpravou, vylepšenou verzi naleznete na webu XB-1.

Žánrové literární soutěže mají u nás bohatou tradici. Nejstarší a nejznámější nese honosný název Cena Karla Čapka (zkráceně CKČ) a je organizovaná již od roku 1982. Nejeden renomovaný spisovatel české, potažmo slovenské fantastiky zde počal svou literární kariéru a slávu. Každoročně o hlavní cenu v podobě Mloka soutěží více než stovka děl a prací. Sympatické je, že zájem nemají jen začínající nováčkové, ale i matadoři nabytí zkušenostmi.

Ani čtenáři nepřicházejí zkrátka. Nejenom, že si mohou rok co rok přečíst vítězné práce, ale mají možnost se seznámit s příběhy, který nezaujaly porotu tím správným způsobem či jim vysněné stupně vítězů unikly o pár bodů. Vše díky administrátorce CKČ a editorce Jiřině Vorlové. Ani letos nejsme ochuzeni a ve sborníku nalezneme tucet příspěvků od stejného počtu autorů, jimž možná chyběla kapka štěstí či dokonalost literarního umu. Zato neunikli bystrému oku výše zmíněné editorky.

Dívat se na knihy s podtitulem Kočas, v porovnání s reprezentativnějším Mlokem, jako na druhořadé by byla chyba. Naleznete zde široký rozptyl žánrů, nechybí nápaditost, povídky se nenesou na momentální módní vlně (jenž nemusí vyhovovat všem). Na druhou stranu mají tyto výběry lehce konzervativní ráz. Nedočkáte se literárních či jazykových experimentů. Osobně se domnívám, že leckteré netradiční a netypická dílo končí u porotců mnohdy výše než si zaslouží.

Kočas 2017 není vyjímkou. Autoři zde zastoupení mají na svém kontě maximálně pár vydaných prací v časopisech a soutěžních antologiích. Zřejmě nejznámější je překladatel Milan Pohl se svou vtipnou hříčkou Nováčci o mimozemské invazi, která skončila dříve než začala.

Navštívíte různé světy v různých časech a pozornosti neunikne ani naše současnost. Poodhalíme bytosti schovávájíc se před námi, obyčejnými smrtelníky. Magie a zázraky se prolínají s technologickými vymoženostmi budoucnosti. A hlavními hrdiny nemusí býti jen lidé.

Přes svoji odlišnost mají tvůrci jedno společné. Radost z vyprávění příběhů a umění přenést dané kouzlo na ostatní.

Napsat povedenou povídku není lehké. Přes počáteční lákadlo v podobě úvodních řádků, následuje zajímavý nápad či situace. Pak už si zbývá udržet čtenáře samotným dějem či stejnou kvalitu psaní. Což se některým tvůrcům nepovedlo. Při čtení dochází ke škobrtnutí a plynulost se vytrácí. Někdy dochází autorům, obrazně řečeno, postupem času dech. Mnohé povídky pak připomínají surový diamant, jemuž k dokonalostí chybí vybroušení a vyleštění. V tomto případě stačí psát a nabrat dostatečnou spisovatelskou praxi.

Froštýnské pole od Zbyňka Moravce, Drak z Braevidy od Lindy Koutné a Můj chlapec spí Jely Abasové jsou klasickými příklady vzácných kamenů potřebujíc úpravu.

Vybrat nejpovedenější práci je nelehký úkol. Velký potencionál má Zákon hrdinů Věry Mertlíkové. Zprvu chlapecké táborové dobrodružství s kapkou napětí se mění v nebezpečnou honičku s rytíři, lvy a anděly. Své fanoušky si určitě najdou i hororově laděné Brýle patří do pouzdra Zdeňka Hlaváčka.

Kočas 2017 přináší zábavu a potěšení ze samotné četby. Rozhodně není určen jen úzké skupince čtenářů. Každý si může najít to své. A navíc je kniha důkazem, že své literární výtvory nemusíte schovávat doma v šuplíku. Stačí mít odvahu a třeba příště...

Z. Moravec - Froštýnské pole

Fantazy příběh majíc dvě linie - začátkem 17.století je odsouzen k smrti čaroděj a vrah mladé dívky a nás čekají napínavé chvilky s jeho odsouzením. Skok do současna, kdy pomocný archeolog nalézá ostatky muže...správně, tamtoho muže. Pomocník je jako uhranutý a musí odkrýt celou mrtvolu. Přesun ducha do mladého těla a když tu náhle zasáhne pomoc zhůry (potomek zavražděné dívky je to) a čaroděj umírá definitivně.

Nápadité a šikovné, konec lehce překombinovaný a chtělo by to více praxe.

K. Vágnerová - Z ohně zrození

Krátká hříčka o uměleckých předmětech žijíc svůj život v noci a o samotě. Čekají na oživení a kouzlo jenž je oživí i před ostatními, třeba před tvůrcem a podobně. Čekají na NÍ... Lehká a milá poetika.

K. Obrdlíková - Noc bez světel

Budoucnost korporátních bojů a kyborgů a upravených tvorů na hraní či práci. Před pronásledovateli uníká neutro majíc důležité informace, náhodou natrefí na zabiják kyborga při akci. Ten je teď taky v nemilosti - hlídal až moc svědomitě milenku svého pána, nějak mu ušlo, že se jí dotyčný chce zbavit.

Druhý den se znovu potkávají na recepci, akce a politikaření a opět přichází vzájemná pomoc, tentokrát se role mění. Zlo potrestáno a snad milenci unikají na svobodu.

Krásné čisté SF, žádná zářná budoucnost, jen tvrdý boj a naštěstí lidskost, láska má mnoho podob. Celkem povedené, takové věci mě baví číst.

J. Ládrová - Tichý sluha

Krátká hříčka o naivním mladíkovi, jenž chce pomoci mladé ženě svého pána, jenž je určitě pěkný sviňák. Lstí mu ukrade důležitý amulet a hle...máme tady čarodejnici, jenž může škodit a opět kouzlit. A z mladíka je štěbetavý ptáček, jenž nic nemůže prozradit. Kdo by to byl čekal, že...

M. Pohl - Nováčci

Další krátká povídka s vtipným nádechem. Pobavila mě, emzácká invaze posílá svou předsunutou hlídku na Zem - škoda, že na místo SF Conu - spoustu cizích ras a spoustu informací a přednášek o neuvěřitelných zbraní...Emzáci narazili na mocného nepřítele...

Samozřejmě, že je zde plno odkazů na různé filmy a díla SF - zábavná anekdota.

L. Koutová - Drak z Braevidy

Klasický fantasy příběh, takže tu máme putování. Léčitelka/čarodějka a sestra krále dostává úkol. Daleké město Braevid kdys bylo bohaté a slavné, dokud na něj nezaútočil drak a neusadil se zde. Sem tam se tam ztratí nějaká výprava a je na čase zjistit co je nového. Pusto prázdno a chlad a jednoho dne naše hrdina potká tajemného muže jenž si nic nepamatuje. Potká ho v místech, kde nikdo nemá být...správně chytřejší poznají, že je to zakletý drak a vše ovládá mocná čarodejnice...dávná ztracená láska, trochu pomsty a nenávisti a jeden smolař jenž byl zaklet do draka. Vše dobře končí a možná v budoucnu ti dva v sobě najdou zalíbení.

Další kousek, jenž by potřeboval doladit, nemluvě o "překvapení" když hrdinka zjistí, s kým to vlastně cestuje...na mě trochu okaté a předvidatelné, jinak slušný...

J. Král - Navždy

Fantazy příběh o prokletí a kletbě, jenž nejde zrušit. Mocná čarodějka/možná bohyně (opět a zase) ovládajíc svou hudbou nezměrné kouzla hledá sílu, jenž by ji zbavila prokletí věčného života. V jedné vesnici vyslyší příběh o obrovském Zimním obru. Je to kopec, kopec megamedvěd, vyzve ho na souboj a vyhrává a přes všechno neumírá. Trošku zamotané, chtělo by to lehce rozvésti nebo možná ubrat na plynu a byl bych spokojený.

M. Domská - Virtuální kniha

Krátká historka krimi ražení...mrtvola s virtuální knihou jenž má až příliš živý příběh. Hacknutá a zabijácká...příběh v knize životu nebezpečný...nevítěz celé sbírky.

V. Mertlíková - Zákon Hrdinů

Vše důležité viz vyše, výborně to začíná, má to napětí a pak se z toho stává až příliš překombinovaný příběh. Táborové dobrodružství se mění na pronásledování Blanickými rytíři, jenž se zprvu zdáli jako klaďasové...nakonec lev a hlavně andělská matka vše urovnají (a velitel Václav, svatý, jaký jiný). Směsice až příliš veliká, ale nápad dobrý, když to tak vezmu, tak jsem spokojen a rád, že jsem to četl...čtenář vidí, co vše lze zkombinovat...

A.J. Šumpík - Noční šichta

Další taková malá hříčka, hravá a s jakousi to pointou. Máme tady goblina chytajíc lidské štěstí nejlépe v dětských snech, třeba v podobě jednoročce. Kapka toho napětí a nakonec se to podaří, jupíí jupíí jou. Dílko zajímavé svou nápaditostí, jsem poměrně zvědavý na další příběhy autora.

J. Abasová - Můj chlapec spí

Generační vesmír loď se svými problémy. Lidé berou speciál prášky, proti citům a emocím a proti všem možným lidským neduhům. Mladý zamilovaný pár se této výhody vzdá a prožívají vše možné. Až vše končí těhotenstvím a do toho náš milenec je syn kapitána a musí plnit své povinnosti . Naše matka musí bojovat snad proti celé posádce a blíží se den porodu...

Dítě se nakonec narodí a musí do speciál inkubátoru a dočká se pomoci svého otce....

Povídka má atmosféru a má hold "něco do sebe" ale nějak nejsem nadšený ze zpracování. Jako by to bylo tak trochu komplikované...nevím, asi je třeba si to přečíst ještě jednou...

Z. Hlaváček - Brýle patří do pouzdra

Konečně příběh z pochmurnou a děsivou atmosférou. Je to strašidelné a napínavé a životu nebezpečné. Realitní agent musí ohodnotit tajemný ošuntilý dům s nevrlou a bláznivou majitelkou. Při ne zrovna příjemné prohlídce se agent naštve a ukrade brýle, jak zjistí lehce kouzelné (vidí všechny možné nemoce). A bývalá majitelka se nevzdává a jde po něm i po jeho rodině...Nakonec se musí vrátit na místo činu a brýle vrátit...Napětí a akce tak trochu a pointa, je jasné, že znalého to čtenáře nepřekvapí pointa.

Lehký horror mnohé čtenáře potěší...já na to zrovna nejsem, ale sem tam proč ne...