Alex Ferguson - Můj příběh

Autobiografie jednoho z nejznámějším i nejúspěšnějších fotbal trenérů dnešní doby. Příběh sira Alexe Fergusona, skotského patriota jenž od roku 1986 vedl Manchester United, jeho vlastními slovy. Základem tvoří dění po roce 2001 - Ferguson slaví počáteční úspěchy a díky němu se MU stává evropskou špičkou, má za sebou i první úspěch v LM. Je to rok, kdy trenér slaví šedesátiny a pomalu se chystá do důchodu. Okolnosti i vliv ostatních, včetně jeho rodiny ho přimějí pokračovat v kariéře. Nakonec jeho poslední sezóna je 2012/13, kdy získává další titul v Premier League.

Samozřejmě se vrací ke svým začátkům, k rodinnému zázemí a ke svému domovu. Řeší své trenérské počátky a zároveň svou práci v pohostinství. Nakonec se lehce zmiňuje o Aberdeen štaci a začátcích v MU. Po 2001 nachází nový impuls, přicházejí noví hráči a tým se obměňuje, trvá dva tři roky, kdy tým je v ideálním rozpoležení a může bojovat nejen o titul v Premier League, ale důležitý je i úspěch v Evropě. Zmiňuje se o svých vzorech a své filozofii - na prvním místě je tým a trenér je šéf, neradno se mu postaviti. Jeho slovo je zákon. Jeho druhé období v týmu - sám jsem si to tak pojmenoval - je úspěšnější, získává několik domácích titulů a dokonce třikrát se probojuje do finále LM - v Moskvě v roce 2008 je úspěšný, díky penaltovému rozstřelu. MU se definitivné řadí mezi světovou špičku a tým je plný fotbalových hvězd i dříčů nemajíc takovou oblibu jak u fanoušků, tak u firem využívajíc hráče ve svých reklamách. Je jasné, že celé období nebylo stoprocentně úspěšné, přicházely i chudé roky, v kterých se nevyhrálo vůbec nic. Což nelibě nesli nejenom fanoušci, ale i hráči, jenž se v dobách chudých chtěli posunouti výše, nejlépe v podobě přestupu do jiného top ten týmu. To byla vždy doba změn a přeměny týmu a je jasné, že ne všichni stály plně za trenérem, ne všichni měli dost trpělivosti. Ferguson však dokázal i s novým týmem (dbal na tom, aby základní osa zůstávala stejná) časem vyhrávat a posouvat svůj tým výše. Zároveň musel řešit i jiné problémy, kromě zařazení nových hráčů a učit je navyknout se na vlnu MU, musel umět řešit problém co s hráči, jenž měli vrchol za sebou a své nejlepší léta odehráli právě v MU. Sám viděl, že hráči stárnou a nejsou tak rychlí, silní či kreativní - musel zvládat jejich ega a změnit jejich styl hraní, popřípadě dát ten správný impuls, i když sedí většinou na lavičce. V mnoha případech je prodat někam, kde by mohli býti více užitečnější. A neztratit svou tvář. Mnozí přijali, pochopili a souhlasili a někteří byli zklamáni či dokonce dotčeni. Ferguson umí přiznat i své chyby, jak v určení taktiky v důležitých zápasech, tak v postavení toho či onoho hráče do toho či onoho zápasu. Chyby v koupi určitého hráče - ne všichni hráči v MU přijali, jak bych to řekl, ducha a filozii týmu a ne všichni se přizpůsobili náročnému programu MU. I zde se objevili fotbalisté, jenž zazářili a pak v týmu tak trochu paběrkovali nebo se na ně moc nedostávalo (situace po EURU 96), pak své hvězdné období prodělali v jiných týmech později. Dále se dozvíte o hráčích jenž chtěl a měl smůlu nebo o hráčích jemu nabízených a neviděl v nich ten správný potencionál...ale o tom, jen tak zlehka, jen aby se neřeklo, ha ha. O všem a o dalších věcech, jako výše zmíněné úspěšné finále LM i o neúspěšných finále soubojích, o jednotlivých hráčích jenž měli obrovský vliv na tým - Ronaldo, Beckham, Giggs či Rooney, o trenérech soupeřů - Wenger, Mourinho. Kapitoly věnuje svým koníčkům, situaci v MU - změna majitelů, novinářům atd..atd... Musím říci, že mi trochu trvalo než jsem si navykl na způsob psaní/vyprávění Fergusona a novináře, jenž mu pomáhal....někdo určitě bude jeho jméno, pardon :) U plno historek a příběhů jsem měl pocit jakéhosi nedokončení....začnete historku a pak konec, pointa chybí a nebo nemá pokračování, buď je známá a nebo není důležitá pro danou situaci. Pár situací nebylo dovysvětleno či rozebráno či obšírněji popsáno...bo všichni ví o co jde, kapišto. Trošku jsem si připadal jako Neználek. Pasáže jenž jsou mimo můj akční rádius fotbalových znalostí byly tak trochu v mlhách a tak trochu nudné. Člověk zjišťuje, že zase tak velký fanda kopané není, když se mluví o hráčích či trenérech jenž mi jsou neznámé. Nepříjemné.... Zajímavější je pak čtení, o hráčích či událostech jenž si pamatujete nebo Vám nejsou cizí/neznámé. Stačí jen vytáhnout správný paměťový šuplíček. Takže se dozvíte i pár nových věcí či o jiných úhlech pohledu na známé záležitosti.... Pro fandu fotbalu a člověka, který ví a dané zápasy či hráče zná je to velmi užitečná kniha a příjemným zpetřením a doplněním znalostí. Je jasné, že Ferguson vychází z knihy jako největší hrdina a své chyby či kroky vedle nezveličuje. Zároveň nikoho nezatracuje - pár věcí tu zmíní, ale nakonec vždy časem se vše urovná a všichni jsou kamarádi či se alespoň tolerují (incident s Beckhamem v šatně, sváry s Wengerem, zaměstnávání svých synů v MU). Prostě si to náš autor nechce s nikým rozházet a vše bere z té lepší stránky...proč ne... Trochu rozdílnou autobiografií je příběh Zlatana Ibrahimoviče...to je trošku jiné počtení, ha ha ha..