Kirkovi Fotbalové střípky II

Los 4.předkola fotbalových evropských pohárů je za námi a bylo by velmi jednoduché konstatovat, že daný los byl pro zbylé české týmy velmi příznivý (čeká je příjemný výlet na Kypr). Jenže to samé jsem si myslel i minulý týden, když do 3. předkola vstupovaly čtyři naše týmy.

Odvety 3.předkola pohárů dopadly výsledkově velmi špatně, ze čtyř zápasů české týmy neuhrály ani bod (což je více než nemilé do koeficientové tabulky) a dohromady daly tři góly. Svou postupovou misi vlastně splnila jen Slavia Praha.

Ukázala se jedna z největších slabin českých fotbal týmů (a je jedno, kdo za ně hraje). Tím je nedostatek schopnosti udržet koncentraci a sílu po celý zápas, po celých 90 minut a pár drobných. Chybí zde plná soustředěnost a také rozložení sil, ještě když víte co je v sázce. Prostě nejde dostat 3 góly během deseti minut a čekat, že uděláte díru do Evropského fotbalu. Nebo po hodině na hřišti dostávat křeče a svalovat vinu na horko, vlhkost, padající žáby z nebe. Sakra, to si může dovolit můj tchán, hrající jednou za rok. Vždyť celou dobu ani neběhají či dokonce nesprintují.

Jasně element štěstí je také důležitý a někdy rozhoduje zápasy ve prospěch horšího týmu. O tom, by mohla mluvit třeba Mladá Boleslav - stačilo kousek a místo tyčky by byl gól nebo postup na penalty. Na druhou stranu fotbal se hraje hodinu a půl a dostat branku v 83. minutě a ztratit šanci na postup je ukázkou toho, že něco je špatně. Byl zde soupeř, který chtěl víc a byl i ochoten více obětovat. Smutné, je že hraje albánskou ligu...

Jak jsem uvedl výše, jediný kdo splnil úkol, je Slavia Praha. Měla to být jednoduchá a snadná mise, leč se z toho stal boj do posledních chvil. A soupeři budou těžší a těžší. Velkým problémem je dát gól z jednoduché a rychlé akce. Všechny branky sešívaných (včetně té ligové) padly ze standartky. V pohárech každá defenzivní chyba či neproměněná šance bývá rychle potrestaná. S takovou by bylo lepší raději postoupit/sestoupit (úhel pohledu) do Evropské ligy, zde by byla větší šance uhrát lepší výsledky (nemluvě o proklatém koeficientu).

Viktoria Plzeň a znovu ti proklatí Rumuni a nebo tak nějak, bla bla bla... Člověk by si myslel, že rumunská ligová kopaná je na vysoké úrovni. Před týdnem Viktorka uhrála solidní výsledek a fotbal se mi líbíl. Nebáli se a byli slušnou hrozbou. Dát venku dva góly a neprohrát je něco, na čem se dá už stavět. A když přidáte vysokou výhru v prvním ligovém kole...no, to už člověka leccos napadá, že. Jenže (jak je uvedeno výše) dostat tři góly tak rychle je vlastně taky super, pro soupeře určitě. To je přesně ten moment oddělující dobré či průměrné týmy od těch vynikajících a výborných. A osm žlutých karet, jako vážně, kdo bude hrát příště. Obávám se, že takhle otočit vývoj zápasu žádný český tým neumí...

Můžeme jen doufat, že alespoň uhrajou Evropskou ligu (však víte, kvůli tomu koeficientu...na Zlín se moc spoléhat nedá...), celkem jim věřím, zaslouží si to.

A zbývá nám Sparta Praha, považujíc se víc než ostatní týmy, mající náročné vedení a fanoušky a teď zahraničního trenéra a spoustu spoustu zahraničních posil. A co jim zbylo teď, jen jediný cíl, vyhrát ligu a ukázat všem kdo je tady král. Už teď řeší, že hráčů je hodně a někdo půjde z kola ven, opět a zase. Nějak si neumím představit drahou posilu, jak je poslána do (doplňte si tým nemajíc ambice Sparty) a snaží se být přínosem. Asi to odnesou levní čeští hráči, jak jinak, že. Ale zpět k double utkání s CZ Bělehrad. Ano, silný protivník a zkušeností oplývající.

Minulý týden jsem viděl jen druhý poločas, pamatuji si jednu věc, co mi probíhala hlavou -

"...to si tam dělají srandu nebo co...jako vážně, hmmm..." a podobně.

Dokonce mi bylo chvílemi i fanoušku Sparty líto, možná přecitlivělost nebo únava z práce. Tak či onak, to nebyl fotbal evropské úrovně, vlastně ani fotbal týmu hrající o přední příčky české ligy. Několik, doslova, kopalistů (včetně útočníka, jenž se stačil dvakrát, ano dvakrát srazit s vlastním spoluhráčem), pár snažících se a jeden, jenom jeden přemotivovaný mladík hrající fotbal.

Odveta byla, upřímně, formalitou. Zázrak se nestal a Rosický prostě sám nemůže porazit celý svět. Jasně tyč a břevno, prostě smůla...ale pomohlo by to, fakt si někdo myslí, že soupeř hrál na hranici svých možností...

Zápasy Sparty byly prostě největším zklamáním, ale jak říká trenér Stramaccioni, včera nastal okamžik, kdy se narodila nová Sparta (zase a opět). Takže hodně křiku a odpočinku a spaní, pak první krůčky a už to umí používat nočník a helemese stojí na vlastních nožičkách a umí běhat, jé to je křiku, no jo no rostou zoubky a žvatlá to....jeva jeva, to je mi ale roztomilý dareba... Uvidíme na kolik ligových kol to vydrží...

Hezky jsme se přenesli na ligové trávníky. Jediný kdo ukázal svou dominanci, byla Plzeň. Pražská SS se trápila, musím podotknout, že Teplice mě více než překvapily. Jinak v prvním kole žádné překvapení, ano včetně remíze Spartičky s Bohemians - nečekali jste, že se dají dohromady a když ne poháry, tak liga bude procházka květnatou zahradou...možná časem. Namotivovaná Olomouc porazila Boleslav, to je snad jediný výsledek, který mě osobně překvapil, ale jinak ok.

Kouzlo ligy je v tom, že v jednom zápase uhrajete výhru a všici kývou hlavami a říkají moudra a pak pokálíte tři zápasy a všici kývou trochu jinak hlavami a bla bla bla...

Nejhezčím zápasem byl hned úvodní duel mezi Brnem a Baníkem, jenž přinesl vítězství ostravským barvám, ha ha ha ha. Jak milé a potěšující...čekal jsem větší boj a byl bych rád i za remízu. Výhra a ještě Baroš dává gól...vesmír má svůj smysl a řád. Jen tak dál chlapci a bojovat a nebát se...

Uvidíme co přinese víkend...

Neymar a PSG...jako vážně...za ty peníze máte tři, čtyři čupr supr hráče a možné finále v Lize mistrů...takhle fakt nevím...