Předehra k Duně II - Harkonnenové

To nám ten čas, ale pěkně utíká. Mám tady další rest z loňského roku a další překážka k originál SF sérii Duna. Tentokrát se jedná o druhý díl Předehry k Duně s podtitulem Harkonnenové. Jako další nové romány z daného univerza mají i toto dílo na svědomí Brian Herbert a Kevin J. Anderson.

Děj se posouvá zhruba o 12 let, z mladíků jsou již muži a obávaný Vladimír Harkonnen tloustne a tloustne a nový císař se pomalu ponořuje do svého světa paranoie a šílenství. Opět se politikaří a kujou pikle proti skutečným i smyšleným nepřátelům.

Náhrada za koření se stále nenachází a na planetě Duna fremeni budujou podzemní vodárny a zelené světy a odpor sílí a nabíra i síly, ha ha.

Leto Atreid má syna se svou láskou Kailey z Iksu, jenž si však nemůže vzít - vzbouřenecký rod, pořád je jen jeho konkubína a jiné rody se předhánějí z nabídkou sňatku. A do toho všeho se na planetě objevuje z moci Bene Gesserit Jessica, majíc porodit Atreidovou dceru...

Jak čas plyne velká láska mizí a je nahrazována nenávistí a budoucí zradou a na druhou stranu Jessica se zamilovává...

Vše končí velkou tragédií, syn Leta umírá a jeho přítel Rhombur dostane nové kyberg tělo...

Samozřejmě sledujeme i další osudy budoucích hrdinů a postav, známých z knihy Duna. Větší podrobnosti naleznete (jako vždy) zde - https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edehra_k_Dun%C4%9B:_Harkonnenov%C3%A9

Vše pomalu spěje k okamžiku, který znají čtenáři již zmiňované kultovní knihy...

Román má opět několik dějových linek, které se většinou neprotínají. Čas celého příběhu se také posouvá nepravidelně, takže chvílemi se ztrácíte a nevíte jak všechny části na sebe lineárně navazují. Také Vás čeká nepřeberné množství postav a je jasné, že mnohé se nedožíjí konce díla, takže by se dalo říci, že z celkového pohledu jsou zbytečné.

A tady se dostávám k největšímu problému druhého dílu Předehry - je dlouhý, stejně jako v prvním díle je plný doplňující vaty a jsou místa, zřejmě aby se naplnil požadovaný počet stran, kdy je vata vyplněna další vatou. Čtenář se probírá řádky a odstavci textu nemajíc pro samotný děj žádný význam a vlastně ani smysl. Pro mě velmi rozčilující a chvílemi jsem se musel opravdu přemlouvat k četbě dál.

Navštívíte mnohé planety a daleká místa, jenže zase jste svědky komorních scén, odehrávajíc se v jedné místnosti či v malém prostoru. Kdyby se vše odehrávalo v jedno větším městě s různými ulicemi, tak by to vyšlo na stejno, ha ha ha.

Nejzábavnější je asi počínání velkého císaře...sedí a sedí a udílí audience a možná i rozhoduje o všem možném, těžko říci kdy...

Prostě žádná velká politika, spíše takové ubliženecké a pomstychvilkové hrátky. Nemluvě o rodinných putkách, třeba u Atreidů. Kdo opravdu něco dlouhodobě plánuje a myslí, řekněme, galakticky jsou čarodějky z Bene Gesserity. Jinak ještě pro mě zajímavé části z Duny.

Myslím, že svého čtenáře tyhle ságy určitě mají, naštěstí, i přes svojí délku, je celá kniha čtivá. Ještě, že tak. Přesto všechno, třetí díl bude přečten někdy... Prostě někdy, jen nevím kdy, ha ha ha.