Hořká setba - Ian Tregillis

Alternativní dějiny či příběhy z paralelních vesmírů (záleží na úhlu pohledu) můžou mít různou podobu a jejich věrohodnost kolísá jako cena akcií. Od absurdních (mnohdy na hlavu postavených) nápadů až po vědecko-historické vysvětlení té č oné ne-události.

Častým a oblíbených tématem ke zpracování je Druhá světová válka a její dopady. Mnozí autoři či historikové se vydali neprobádanými cestičkami fantazie a nabídli světu svou vizi možné alternativy či paralely.

Jedním z nich je i Američan Ian Tregillis se svou serií Milkweed Triptych, první díl vloni vydalo Argo a nese název Hořká setba. Kniha (celá trilogie) začíná na prahu války a my jsme svědci souboje německé jednotky nadlidí se superschopnostmi a britské tajné služby, jenž využívá umu několika zbylých čarodějů.

Vše začíná v Německu, kde jeden šílený doktor vytvoří skupinku nadlidí ovládajíc vše potřebné ke zničení nepřítele. Důležitou roli zde hrají sourozenci Klaus a Gretel. A právě ona je nejdůležitější - vidí do budoucna a ví co bude a co se stane. O existenci těchto vyjímečných se dozví Britové (leč informace jsou chabé a neúplné) a rozhodnou se využít svých speciálních zbraní...

Tajný agent a dejme tomu i hlavní postava románu Raybould Marsch si vzpomene na svého bývalého spolužáka a o jeho tajemství se podělí s těmi správnými lidmi. Je jen otázkou času, kdy britská tajná služba začne využívat čaroděje v čele s Willem. Tou speciální zbraní jsou démoni Eidolové, jenž pomáhají, ale chtějí i zaplatit. A co může být lepším platidlem než duše nevinných lidí (v našem případě civilistů).

Prvotní úspěchy Němců nahánějí hrůzu, blíží se invaze na Ostrovy a mezitím je Gretel zajata a vzápěti osvobozena z vězení. Marsch a ostatní poznávají své nepřátele. Situace začíná být katastrofická a den invaze je tady...

Eidolové zasáhnou a rovnováha sil se začíná pomalu obracet, skupinka sebedokonalejších nadlidí prostě není schopna zastavit nepřirozeně nadpřirozenou sílu.

Jaro 1941 je kruté a chladné a Německo se pomalu hroutí a z východu se blíži Sověti. Je jen otázka času, kdy válka skončí.

Jak vidno Britové uzavřeli smlouvu ne s jedním druhem démonů, ale rovnou s dvěma...

Mezitím naši hrdinové (hlavně britští) přinášení osobní oběti, dochází k rodinným tragédiím a démoni chtějí více a více duší. Lidé umírají - vše je svalováno na bombardování či útoky nepřátel mezi námi a podobně. Pro konečné vítězství Will slíbí (tajně, jak jinak) dokonce i duše nenarozených...

Konec války moc radosti nepřineslo a přeživši sourozenci jsou zajati Sovětskou army a čekají je zajímavé časy. Will je ztroskotanec a Marsch krůček po krůčku zachraňuje manželství.

Z děje jsou možná prozradil trochu více než je zdrávo, ale to spíše kvůli svému budoucímu já. Přes zajímavý nápad a když to tak vezmu i mnohdy čtivý příběh, ostatní díly se budou moci obejít bez mého přečtení.

Málokdy se mi stane, že by mě v celé knize iritovali všechny postavy. V knize "Hořká setba" nevystupuje ani jedna mi sympatická osoba, tady není nikdo s kým bych se mohl ztotožnit. Chvíli se chovají normálně, v mezích možnosti, a pak tradááá jsou z nich nesnesitelní idioti. Jasně, mohlo by se říci, že jsou to obyčejní lidé mající své problémy, ale proč se musí například v soukromí či v rodinném kruhu chovat tak pitomě (Marsch a jeho počínání po smrti své dcery).

Nemluvě o nelogičnosti mnoha věcí - Britové můžou mít mezi sebou čaroděje vyvolávajíc démony, ale zároveň nejsou schopni pochopit a přijat za možné existenci superlidí, jenž ovládají telekinezi a vidí do budoucna. Dále vysvětlení, že musí obětovat nevinné civilní oběti démonům a nemůžou zabíjet/popravovat/likvidovat vězně či válečné zajatce je postaveno na velmi chabé a ještě k tomu nalomené kuřecí nožce (něco v tom smyslu, že by to bylo moc nápadné a bla bla bla - sakra je válka a vyjímečný stav. Doba, kdy můžete popravovat za čurání na veřejnosti).

Prostě kniha má pár drobnosti, které když posbírám a naskládám na hromadu, tak mám kupu něčeho, co mě na další díly nenaláká.

Kniha, hlavně ze šuplíku fantastika, by měla člověka pobavit či uvolnit či ho držet v napětí (když máte náladu a chcete trochu toho děsu a hrůzy). Romány či povídky mě mají dostat z tohoto světa do jiného, lepšího či horšího, prostě jiného. Chci se jen odreagovat a odskočit od svého života na chvíli pryč.

Nemám chuť se u čtení rozčilovat a kroutit hlavou, od toho mám svůj život. Ale jak už jsem párkrát psal, je možné, že se v tom nevyznám a tím pádem nepoznám kvalitní příběh od fantasmagorického blábolu.

Takže, neberte mě vážně a třeba Vás román osloví a zalíbí se Vám.