Osada - Kir Bulyčov

Kir Bulyčov patřil mezi nejznámější autory science fiction sovětské éry. Mnohé knihy se dočkaly i českého vydání, hlavně v 80. letech 20. století. V loňském roce nakladatelství Triton vydalo jedno z jeho nejznámějších děl v novém překladu, jenž u nás vyšlo ve dvou dílech ("Slyšel jsem Zemi..." a "Země je příliš daleko"), tentokrát se jedná o ucelenou knihu a hlavně se může dnešní čtenář konečně seznámit s finální verzí celého příběhu.

Kniha má jednoduchý název Osada a osobně bych ji zařadil mezi nejlepší SF knihy loňského roku.

Neznámá planeta na které ztroskotá vesmírná loď, po 16 let přeživší , ponechajíc porouchanou loď v průsmyku, přežívají a bojují s okolní přírodou, žijou a milujou se a i množí v obyčejných chyších, propojených bahnitými cestičkami. Mají svou Osadu a mají své sny.

Uplynulo 16 let a opět nastal čas se vydat se do průsmyku zachránit co se dá a možná se spojit s vesmírem kolem a možná to tento rok i výjde. Poprve se výpravy účastní ti jenž se narodily na lodi či v Osadě - Oleg, Dick a Mariana. Doprovází je původní člen posádky Thomas (ten umírá). Výprava je úspěšná (relativně) a vrátí se i s nějakou tou zásobou...

Druhá část románu se odehrává o tři roky později, rovnováha sil v Osadě se mění a čím dál více se ozývají mladí, neznajíc Zemi a nemajíc vztah k technice, civilizaci a ke všemu "tradičnímu a známénu" jako jejich rodiče. Jsou z nich de facto domorodci, možná už i divoši.

Oleg se chystá znovu vyrazit k lodi, spolu se starším Sergejevem vyráží starou cestou. Mezitím mladý Kazik si plní sen a postaví za pomocí všech balón. Jeho cílem je však něco jiného. Vypadá to, že v dáli přistála loď, loď jenž je může osvobodit a zachránit.

Zde přichází na scénu lékař Pavlyš, známý z mnoho Bulyčovových románů.

Můžeme sledovat tři linie příběhu, výpravu k průsmyku, dobrodružnou cestu balónem a poznávání přírody výsadkem. Přibývá zraněných a ubývá čas. Střet civilizovaných a divochů na sebe nenechává dlouho čekat...Domluví se nebo budou bojovat...

Kniha přináší poselství, je jasné, že zůstat člověkem se vším všudy je v nehostinných podmínkách těžké. Přežít mohou jen ti, kteří se neutápějí v minulosti, ale tvrdě bojují s přítomností a myslí na budoucnost. Kniha je plná střetů, každý zde má jinou prioritu a nová generace nelpí na poznatcích a na vědění. Nejsou pozemšťané, jsou už místní. Všichni se snaží zachovat své lidství.

To co je sympatické, je nepřítomnost moralizování a zdůrazňování, která cesta k přežití a žití je lepší a vhodnější. Někdo to už vzdává a žije ve světě iluzí, někdo se nechce nechat "zcivilizovat a vzdělávat". Mezitím můžeme sledovat doslova každodenní boj s okolím, hladem, nemocemi se sebou samým.

Ději nechybí spád a dramatičnost, čtenář má pocit, že sám je součástí skupiny lidí a intenzivně prožívá každé jejich dobrodružství. S přicházejícím vyvrcholením příběhu napětí roste a autor Vás rozhodně nenechá vydechnout. Což mě osobně překvapilo, nečekal jsem takový nervák :)

Ke knize jsem přistupoval s jistým despektem, o to víc jsem si román užil (rozhodně víc než opěvovanější Icehenge).

Takže hurá do toho, jestli chcete inteligentní a čtivý SF román, tak Osada bude to pravé...