Legendy české fantasy II - ed. Ondřej Jireš

V roce 2006 vydal editor Ondřej Jireš antologii Legendy české fantasy, čtenáři zde nalezli pět nových příběhů ze známých fantasy světů či sérií. Kniha měla úspěch a myslím si, že nejen k fantasy přilákala nejednoho človíčka.

V loňském roce, po dlouhém čekání, vyšlo u nakladatelství Argo pokračování a opět pod dohledem osvědčeného Ondřeje Jireše. A jelikož úspěšný model není třeba měnit, tak i tentokrát návštívíme pět alternativních a fantasy světů od pěti autorů. Od autorů patřící dnes mezi špičku české fantastiky.

Není třeba chodit kolem horké kaše a zbytečně slovíčkařit, jednoduše řečeno opět Vás čeká kvalitní a povedené čtení. Fanda fantastiky, hlavně české, si příjde na své.

Od minulé knihy došlo k jistému rozvrstvení žánru a rozšíření hranic fantasy. První Legendy měly klasické ražení a povídky se držely klasického fantasy kánonu (zjednodušeně řečeno). Druhé Legendy mají více humoru, více intrik, více drsné mluvy a více sexu. Příběhy se snaží býti originální a hrdinové jsou netypičtí a mnohdy nelidského původu. Je zde zastoupena "městská fantasy", která slaví v posledních letech úspěch.

Právě v široké škále žánru a nápaditosti tkví největší přínos a kouzlo celé sbírky. Autoři se nebojí experimentovat, nebojí se jít svou cestou a právě tohle by čtenáři mohli ocenit. Dnes už nestačí máchat mečem, rozhazovat kouzla kolem a zachraňovat svět a k tomu vypadat neohroženě. Jistá zranitelnost, odlišnost či pochybnosti hrdinů jsou prvky, jenž lákají.

Není jen Dobro a Zlo, Světlo a Temnota, je mnohem více barev a odstínů. Mince také nemá jen dvě strany. Život a svět je mnohem komplikovanější a i toto se odráží v řadě povídek.

Ale nebojte i konzervativní čtenáři a milovníci klasického tolkienovského vyprávění si příjdou na své, díky dalšímu příběhu ze světa Wetemaa. Pojďme se podívat na jednotlivé příběhy blíže.

Jiří Pavlovský - Slepý hon (Kladivo na čaroděje)

První příběh je dalším kouskem série, jenž vznikla relativně nedávno a už má na svém kontě deset knížek od různých autorů. Autorů,kterým není nic svaté a své příběhy okořeňují ne zrovna malou dávkou černého humoru. Za vším stojí právě Jiří Pavlovský.

Tentokrát čeká Felixe Jonáše a jeho partu boj se starobylými pořekadly, zaříkavadly a kouzly z úsvitu našich dějin. Děti mizí, neplodní umírají a Slepá bába je více než nebezpečná. Samozřejmě, že za vším stojí dobrý úmysl. Aby toho nebylo málo, do našeho světa se chce vrátit obávaný Horda.

Svěží, nápadité, vtipné a hlavně návykové. Akce, humor a "hlášky" pořád zabírají.

Pavel Renčín - Poslední Libušina věštba (Městské války)

Povídka spíše předchází Městským válkám, takový malý prequel ("praměstská fantasy"). Praha je mladá a okolní města ještě mají moc ji zničit. Starnoucí Přemysl utápí svůj žal ze ztráty milované Libuše a ženy opět upadají do podřízených rolí. Bývalé společnice kněžny, pod vedením Vlasty, se nechtějí vzdát svých práv. Nastal čas dívčí války a personifikace Kouřimi ví, že se jedná o poslední možnost porazit nevyzrálou a rostoucí Prahu...

Ne nadarmo patří Pavel Renčím mezi naše nejlepší autory, kteří umí doslova uhranout svým psaním . Nelítostná a houstoucí atmosféra dodává jistou realnost příběhu. Rozhodně se nejedná o staré dobré časy, spíše o kruté drsné časy.

Adam Andres (Veronika Válková) - Tarantrof (Wetemaa)

Již výše zmíněná ukázka tradiční epické fantasy, tentokrát ze země Éllad. Kde lidé podléhají rozmarům Bohů, nadpřirozené a jiné bytosti se toulají kolem. A právě sem byl zavlečen Odonet, tarantrof z Edagwonu (neboli kentaur, ha ha). Jediný svého druhu v Élladu a my můžeme býti svědkem jeho počátečních dobrodružství a seznámení s pokrevním bratrem Sigtrygem.

Pohádkové dobrodružné příběhy měli a mají své kouzlo, trocha napětí, trocha vzrušení, ale nebojte konce bývají mnohdy prozářené sluncem a štěstím. Nesmí samozřejmě chybět jistá jednoduchost a poetika jazyka. Malá nostalgická vzpomínka pro věrné fanoušky tohoto žánru. Není důvod šokovat či něčím překvapit, stačí dobrý příběh a sympatické postavy.

Petra Neomillnerová - Jarní panna (Zaklínačka Lota)

Zaklínačka Lota a její přátelé mají problém v podobě nelibé kapavky, kterou si předávají jako vánoční dárek. Snad pomůže stará čarodejnice u městečka Klaab. Je jasné, že jsou v tom čáry a starobylá magie - umírající les a stárnoucí elf s degenerující rodinou potřebují svou "jarní pannu" (zastupující bohyni plodnosti) a dotyčná pannou už nemusí být, čekají se od ní jiné přednosti. Naštěstí je tady Lota, jenž pomůže všem, kteří potřebují...

Abych řekl pravdu, české drsné sexy ženské verzi Zaklínače jsem nepřišel právě na chuť, mám pocit, že se až moc "tlačí na pilu". Má to nádech syrovosti a rádoby reálnosti, špína a bláto a psychická labilita z toho všeho přetéká až moc. Možná si mě Lota získá dalšími příběhy.

Martin D. Antonín - Vousy, čest a inžynýři (Trpasličí čest)

Příjemná a zábavná tečka na závěr. Dochází, konečně, ke crossoveru - trpaslík Gortegar napřed bojuje a pak se spojí se Střelkou a gobliny Hribnikem, Gutnikem a Muhem (román Zelená), konečně propojení obou zábavných linií. Příběh plný bojů, umírání, mrtvých démonů, zrady, nedorozumění a cti A vězte, že autor Vám nedá chvilinku oddechu.

Je jasné, že některé nové příběhy nemusí vyhovovat všem a mnozí by mezi Legendy uvítali jiné autory (či spíše autorky). Právě zařazení M.D. Antonína se může jevit tak trochu předčasné, no budoucnost ukáže.

Právě ukázka široké škály žánru fantasy je pro mě největší devizou celé reprezentativní sbírky a věřím, že tato (a ji podobné) kniha přivede do světa nekonečné fantazie nové čtenáře.

Blíží se léto, tak tady máte malý tip na dovolené...