Hle, prázdniny jsou za námi...

Tak nám skončily letní prázdniny, čas dovolených již minul a já do konce roku volno delší než tři dny už nedostanu...jak těžké je býti důležité kolečko v soukolí, ha ha.

Při pohledu na můj blog to může vypadat, že se s ním hodlám rozloučit. Žádné fotbalové zhodnocení minulé kopačkové sezóny. Když se podívám na výsledky Baníku na jaře, okořeněné výsledky nového ročníku...nemám sílu a chuť a nervy cokoliv psát o fotbale...ale třeba se vše může změnit. Evropská liga čeká na 3 zástupce naši ligy a Fotbalový klub Vítkovice se snaží získát mou pozornost, ha ha ha.

A taky by si člověk řekl, že v mém životě není nic nového a pozoruhodného a nic se mi neděje. Nemluvě o světě kolem mé osoby...jako kdybych k tomu neměl co říci...tedy napsati...

Možná za vše může léto a horké dny, které zpomalují a omezují mé myšlení. Dát dohromady srozumitelnou větu a za ní dalších dvacet je velmi velmi namáhavé a těžké a komplikované a tak...

Takže na blogu mám jen články, jejichž upravené verze můžete číst na webu časopisu XB-1

Naštěstí žijeme v době, kde i chcíplost a lenost a flákání je choroba - vše zabaleno do balíčku jménem PROKRASTINACE

Ještě, že tím netrpěli naše chlupatí předci, do dnešních dnů bychom měli problém rozdělat oheň a kolo by bylo jen představou a to ještě ve formě tajemné mlhy.

A co takový Bůh s PROKRASTINACÍ - "hmmmm, napřed země a hlína a pak člověk...a sakra ještě zvířata...ještě spočítat kolik materiálu bude třeba...a vůbec musí mít všichni nohy...ještě si to promyslím a chvílku se budu koukat do světla a …."

Ještě, že se jedná o moderní chorobu - předkové se snažili bojovat s morem a my máme tady novou hrozbu, ha ha ha.

Samozřejmě i já dovolenkoval, s rodinou, jak jinak, že. Uprostřed Beskyd (spíše na kraji) v klidu a míru. Připraven číst (případně psát něco chytrého o četbě) od rána do odpadnutí, nakonec jsem skončil u pasivního odpočívání na sluníčku - myslím, že letos jsem se poprvé v tomto století pořádně opálil. A taky jsem se věnoval alkoholickým nápojům...co jiného, že.

Velikánským pozitivem bylo vždy večerní promítání na bělostné prostěradlo - například jsme zhlédli staré husitské filmy s Vojtou a Štěpánkem a podobně...Dané filmy mají na plátně opravdu své kouzlo...můžu jen doporučit, ha ha ha.

Pomalu přichází podzim a mě čeká jen pracovní vytížení a honba za plněním nastavených cílů...jaká to radost.

A abych nezapomněl - ano, emigranti to je problém a řešení bude komplikované a nikdo neví jaké řešení by bylo ideální, ale zase bych to neviděl tak černě jako Vladimír Šlechta v knize ROK HAVRANA - článek mám rozepsán už nějaký ten týden a pořád na mě čeká a čeká...

A nějak mi narost pupek, sakra práce...