Vzrušující víkend...skoro

Minulý týden bylo v Ostravě tak trošku rušno. Na třetí největší město v republice poměrně slušné, ha ha. Ve čtvrtek se ve velkém slavilo už 70. výročí osvobození našeho města. A byla to vskutku vydařená oslava, odehrávajíci se převážně v centru města.

Všude vojáci v různých uniformách, tanky, vojenská auta, rozkošní koňové a všemožná technika a vše co k tomu patří. Nechyběla vojenská přehlídka s nadšeným obecenstvem. Nadšenci předvedli malou rekonstrukci bojů a lid byl spokojen. Chyběla jen časoprostorová červí díra přímo do dějů pověstných bojů. Ha ha.

Na závěr nesměl chybět velkolepý ohňostroj, opravdu povedený, jen nevím proč musí hrát pořád tu samou hudbu, tu samou…

A já byl celý den v práci, ha ha ha ha.

Škoda, že v médiích zaplňovaly, až zbytečně moc, zprávy o Nočních vlcích z Ruska (byly doby, kdy vlci byli škodná a víte přece, co se dělá se škodnou…), kteří překročili naše hranice. Lidé se s nimi fotí a mávají jim a vítají je (jako nějaké osvoboditele nebo co)…tyhle ty prznitele ovcí a amaterské kriminálníky. Tak trochu děsivé a ostudné.

Druhý den začlo u nás MS v hokeji, což se také vyznačuje zvýšeným počtem cizinců v našich ulicích a hospodách, ha ha. Nastal čas rejžování a rejžování a rejžování…

Rozhodli jsme se se ženou, že navštívíme nově otevřenou oficiální Fanzónu u ČEZ arény (na tu ostudnou, nelegální fanzónu u Nové Karoliny jsme ani nepomysleli, rozhodně ne). Na první pohled bylo jasné, že naše město přepadla snad celá finská armáda fanoušků. Ano, ano. Všude se celý víkend potulovali Finové a byli rozhodně nepřehlednutelní.

Samozřejmě, že je tady i trilión Slováků, ale ti jsou tady jako doma, tedy skoro jako doma. Ha ha

Zajímavost - když jsme jeli v pátek do Fanzóny byla tramvaj plná Finů, druhý den byly tramvaje zase plné Slováků. Každá sobotní tramvaj (a je jedno jestli v ni jelo půl miliónu Slováků nebo osm) měla policejní doprovod. Zato Finové byli ponecháni na pospas všelijakému nebezpečí, ha ha ha.

Ve Fanzóně plno rozverných cizinců (trošku mě překvapili Maďaři v dresech, ale proč ne, že), popíjeli a čekali na první zápas. Moderátor se snažil rozproudit jejich krev v chladném počasí (Finové zvolají "Heeejjjj" a Amíci "Hooojjjjj"). Olbřími obrazovka je opravdu olbří, ale jinak je čekání poněkud zdlouhavé. A ty videa co poušteli pořád dokola...Tedy pokud nepopijíte jedno pivko za druhým a nezpíváte lidové písničky ve svém rodném jazyce.

Jenže Plzeň za 75,- a Krušovická desítka za 50,- přinutí našince spíše vrčet. Tahle záležitost mě opravdu tak trochu vytočila. Takže většina Čechů pocucávala jedno pivíčko a Slováci to zase řeší vlastním pitivem, tvrdým pitivem, jak jinak. V hale zase stojí pivko 65,- . Což je taky pěkná sviňárna. A to nějaký chytrák říkal, že ceny budou lidové, prostě pro všechny…

Hovno, hlavně ať se může rejžovat a rejžovat a rejžovat.

Takže jsme si užili trochu té kosmopolitní zábavy, vypili jedno pivko a hokej jsme jeli dokoukat ke známým. Škoda, že Finové prohráli tak vysoko. Ale evidentně jim počáteční prohra nevzala elán k víkendovému veselení na Stodolní, ha ha.

Víkendová Stodolní byla plná fanoušků v různých uniformách, tedy v různých dresech a všichni se dobře bavili a slavili a užívali si (i pro ně příznivých cen chlastu). Na takových třicet chlapů byla jedna bejbina, ale nikomu to zřejmě nevadilo. Chlapy se mezi sebou bratřili, jak se jen dalo, ha ha ha.

Jedné zvláštnosti si všimli všichni návštěvníci - centrum města je vylidněné, jakoby v karanténě nebo co. A mají pravdu, střed všehomíra, tepající srdce i mozek milovaného města zeje víkendovou prázdnotou. Víte co, v tom našem centru to vypadá, jako by žádný hokej nebyl. Prostě obvyklý čas s dopoledne otevřeným obchoďákem a nějakou tou klidnou restaurací.

Představitelé města dokola opakují, že vrazili do příprav MS z rozpočtu 80 miliónů korun. Opakující mantra, která začíná působit jako kouzlo, jen nevím na koho má působit. Jenže sakra, kdepak se nám ty korunky poděly. Takový billboard na kraji města je rozhodně užitečnější než propagace v centru. Tak trochu děsivé a ostudné…

Někdo někde zase něco pokálel…

Ale co, celkový obraz je pozitivní nebo se alespoň tak můžeme tvářit.

Jinak hokej je dramatický (našel jsem si outsiderský tým, kterému fandím - tentokrát vyhráli Dánové a v prvním zápase mohli i vyhrát nad favoritem…tak příště) a plný zvratů a bla bla bla bla… Nejsme sportovní komentátor, tedy zatím, ha ha ha.

Víkend jsem zakončili nedělní návštěvou milým městečkem Žabeň, které dotyčný den žilo osvobozením z fašistických okovů. U školy jsme si prohlídli vojenskou sanitku, transportér a vojenskou varnu a pojízdnou radiostanici. Každý dělá co může, ale bylo to takové milé a domácké a sousedské. Kladení věnců už proběhlo bez nás.

Takže jak vidno měli jsme rušný víkend, jen škoda, že jsme zbytečně čekali na mou sestřenku, které bohužel nedorazila na místo srazu…to je tak, když se ubytujete někde v Karviné, hmmmm…

Zatím