Historie Duny - Služebnický džihád

Jednoho pěkného dne jsem se rozhodl, že bych se mohl ponořit do další slavní SF série. V hlavě mi zářila čtyři písmena, ale nějak jsem se nemohl pořádně rozhoupat a odhodlat se k četbě. Kroužil jsem tu a tamhle, vybíral a vybíral. Leč po káždé jsem se vracel k tomu zářivému nápisu.

Takže mi nic jiného nezbývalo než se pustit do obrovského čtenářského úkolu. Když už číst nějakou sérii, tak si ji přečíst celou a basta.

Celá série má jméno po první a zároveň neslavnější knize a ještě se objevují nové knihy z daného univerza.

Kniha (a zároveň celá série) se pyšní názvem stručným, leč výstižným - DUNA

Jedna z nejslavnějších SF knih se dočkala od svého stvořitele dalších dílů, celkem jich Frank Herbert napsal 6 a měl v plánu pokračovat dál.

Na jeho dílo navázal syn Brian Herbert s autorem Kevinem J. Andersonem a přidali další dva díly.

A aby toho nebylo málo, tak tito dva plodní autoři přidali další a další knihy - po dokončení původních plánů se zamysleli, koukli na prodeje a napsali trilogii Předehra k Duně, dále napsali trilogii Historie Duny, aby čtenář věděl jak nám celá tahle zapeklitá záležitost začala. Mezi tyto dva úseky se nacpala minisérie Škola Duny (dvojdílná, tedy doufám,ha) a jelikož původní autor mezi svými díly nechával celkem velký časový odstup, tak nebyl důvod toho nevyužít. Takže tu je další minisérie Hrdinové Duny odehrávající se mezi původními díly...

Celkem vyšlo v češtině takových 18 knih, tedy zatím, ha ha a mnohé z nich mají přes 500 stran. Čeká mě úkol nesnadný a snad se někdy dozvím jak nám celá série skončí, ha ha ha.

Vraťme se však na začátek celé historie (a zároveň pohleďme do naší alternativní budoucnosti). Vše začíná knihou první s názvem Služebnický džihád - zde je počátek všeho co známe ze zmiňované DUNY.

Celá sága začíná po tisíciletém míru, kdy stroje spolu s Titány napadnou hlavní planetu Ligy vznešených, útočníci napáchají mnoho a mnoho škod, ale nakonec jsou poraženi. Hlavní zásluhu má mladý důstojník Xavier Harkonnen - jeden z hlavních hrdinů knihy i trilogie.

Známý vesmír a planety jsou rozděleny na Ligu vznešených, kde žijí svobodní lidé. Dále zde máme Synchronizované světy, které ovládá počítačová všemysl Omnius a kde nalezneme i bývalé vládce všeho možného Titány (několik bývalých diktátorů v mechanických tělech) a pár miliónů lidských otroků. Nakonec tu máme pár Nepřipojených planet, mezi které patří i Arrakis (pouštní planeta se svým kořením, o kterém nikdo nic neví, tedy zatím...). Zároveň jsou Nepřipojené planety ideálním zásobištěm otroků pro Ligu.

Hlavní planetou Synchronizáků je naše matička planeta Země.

Ano ano, dějiny žijí v cyklech - proto v budoucnu budou vládnout šlechtici, máme zde poddané a otroky (potomci lidí, kteří z náboženských důvodů nebojovali s Titány). Prostě vyvolení a lůza.

Samotný děj je celkem jednoduchý, tedy základní linie - stroje s Titány napadnou a dobudou další planetu. Liga nelení a pošle megaarmádu spolu s tajnou zbraní (telepatické čarodějky z Rossaku, které si poradí s mozky Titánů). Stroje poraženy, leč zajmou vzácnou kořist - princeznu Serenu a zároveň novomanželku Xaviera.

Na Zemi zároveň žije psychopatický robot Erasmus, který experimentuje s lidmi a na lidech a taky někdy i v lidech a je nadšen novou otrokyní Serenou. A k tomu chystá nový experiment - donutit oddané otroky ke vzpouře. Díky jeho neuváženosti ke vzpouře nakonec dojde a vymkne se mu celá záležitost z rukou.

A kde je Harkonnen, tam nesmí chybět ani Atreides - syn Titána a jeden z mála lidí mající důvěru strojů.Chlapec se nám zamiluje do Sereny (kterou doma již dávno pohřbili) a odlétá s ní do její domoviny.

Liga na pomoc otrokům posílá mega megaarmádu a hodlá skoncovat se stroji na Zemi jedinou zbraní. Správně, jedině atomovka vyřeší jednou pro vždy všechny spory nyní i v budoucnu, ha ha ha ha ha ha.

To by byla základní linie příběhu - Země zničená, Erasmus uprchl a Omnius se zbytkem Titánů také. Na hlavní planetě Ligy se Serena musí smířit s tím, že Xavier ji odepsal a Atreides ji miluje. Samozřejmě je v knize více podružných linií a vystupuje zde mnoho a mnoho postav.

Jsme svědky vzpoury otroků na jedné z planet Ligy, na které žije geniální vynálezce Holtzman Tio se svojí novou asistentkou Cenva Normou - vymyslí kromě jiného i známé osobní štíty.

Na Zemi sledujeme osudy vůdce vzpoury Ginjo Iblise, který uprchne spolu se Serenou, z které udělá mučednici a duchovní vůdkyni boje proti strojům.

Mocná čarodějka Cenva Zufa cvičí své oddané čarodějky a je zklamána svou dcerou i manželem Aureliusem Venportem, obchodníkem, který poznává mocné kouzlo koření z daleké planety...

A na dané planetě Arrakis mladý vyhnanec Selim se stane Jezdcem na červech a pomalu se z něj stává hrozba i legenda...

A ještě je tady pár další a dalších minilinií a vedlejších postav...

Děj je rozmělněn, rozstříštěn a čtenář skáče z jedné planety na druhou, takže se může stát, že se tak trochu ztratíte. Prostě v knize je spoustu zbytečností a odvádí to pozornost a nejsem si jistý, jestli se všechny linie či příběhy někdy střetnou a prolnou.

Od začátku je jasné, že z daného příběhu se udělá tlustá trilogie, tak prostě se na to nabalí plno omáčky a přílohy a ozdoby a šťávy a nějak to dopadne.

Díky přílišnému kouskování se z celé knihy ztrácí napětí a čtenář (já tedy rozhodně) se nemá čeho chytit a velmi těžko je pohlcen příběhem. S tím souvisí i styl psaní, takový neosobní popis (spíše taková tisková zpráva, než dobrodružná četba), tedy ze začátku určitě. Nemluvě o jakési pseudoromantickém milostném příběhu novomanželů...

Chybí mi jakási možnost "ztotožnění" se s hlavními hrdiny, působí nějak chladně, neosobně, skoro jako roboti. Přirozeně zde tady působí snad jen vedlejší postavy, což je škoda. Kniha začíná být zajímavá až v poslední čtvrtině, po vypuknutí vzpoury otroků na Zemi proti strojům. Do daného okamžiku se jedná mnohdy o nudnou četbu.

Nejedná se o špatnou knihu, jen zde chybí vzrušení, emoce, jiskra. Ale samozřejmě se jedná o můj subjektivní pocit. Přesto všechno se do dalších knih pustím, uvidíme jak si lidé poradí se stroji, jak se vyřeší problém s otroky a jestli se nám hrdinové "polidští".

Třeba si na daný styl zvyknu a basta,ha ha ha.