Jak jsem bojoval s notebookem

Minulý týden se nám zasekl počítač, už zase, potřetí tentokrát.

Popravdě řečeno již delší dobu se neprojevoval jako hbitý mladík skákající přes ploty a kaluže, spíše připomínal pomalého v klidu se ploužícího (zároveň však moudrého a zkušeného) stárnoucího muže. Jenže, jak všichni víme, počítačová mašina má být rychlá, flexibilní,plynulá a stabilní…když už to stojí tolik peněz, sakra…

Někdo něco pomačkal nebo aktualizoval nebo enteroval požadovanou opravu. Nebo je také možné, že náš hyperaktivní pes se přes den nudí a snaží se z různých součástek postavit stroj času nebo alespoň stroj na výrobu gumových nepískacích hraček…kdo ví co vyvádí, když je tady sám samotný…

Prostě se objevila po zapnutí modrá obrazovka s cizáckým textem (po delším bádání jsem zjistil, že se jedná o englický to cizácký jazyk) a toť vše. Mohl jsem mačkat klávesnici do rytmu lidových písní a nic mi to nebylo platné. Odborně se tomu údajně říká "modrá smrt"…hmmm…jak nápadité…

Trochu přeháním, při správné kombinaci pomačkání můžete zvolit nouzový režim nebo podobný režim nebo režim připomínající nouzi, ha ha. Nepomohlo ani toto. Dokonce jsem se dostal do dimenze zvané BIOS. Neptejte se jak...prostě se stalo...Poté jsem se rozhodl k trošku radikálnímu kroku - přeinstalace Windowsu, poslední řešení, které může pomoci nebo alespoň dát danému počítači co proto, ha ha ha.

Samozřejmě nepomohlo ani toto, prostě se nám mašinka zasekla a odmítala (skoro až uraženě) spolupracovat, dokola a dokola naskakovala ta zatracená "modrá smrt". Sakra práce bez legrace.

Takže už jsme začali spolu se ženou hledat nový počítač…nějaký nenápadný…

Naštěstí máme kamarády - Adam s Mrazíkem mají v práci kolegu, který se nám na mašinku podívá a David nám dokonce zapůjčil svůj notebook, zkráceně NTB. Postarší, ale funkční.

Díky všem…

Jenže potíže mi tím neskončily, sakra sakra sakra…

Půjčený NTB je povedený vynález, přesněji se jedná o Lenovo ThinkPad T61. Osobně se mi líbí, malá krabička, která ve svých nejlepších letech stála tolik kolik dnes půlka tanku, čtvrt kila uranu, k tomu nadupaná herní mašina a ještě Vám zbyde na malinovou limonádu. Poslední korunu můžete zasadit a na podzim vyroste Drobnévník.

Má paměť takových 160 GB a na/kolem klávesnice je plno tajuplných tlačítek, takže nevím, jestli některé způsobí výbuch zařízení nebo výbuch někde v Rusku či v Číně či v Andách nebo jestli některé nepřivolá emzáky…Kdoví…

Vzhledem připomíná Transformera předělaného na tetrisový NTB a operační systém je zde Windows Vista - takže to není žádná legenda, opravdu tento systém existuje, ha ha ha.

Stroj je spolehlivý a funkční a to je myslím nejdůležitější. Jen jsem se musel spojit se světem prostřednictvím wifi sítě.

Měl jsem návod, postupoval jsem krok po kroku a …chvíle napětí...pak ještě další a další a už by se to chvíle nedalo nazvati a pořád nic. Nesvítila mi totiž ta zatracená kontrolka bezdrátového spojení…to pak můžete nastavovat jak chcete a wifi Vám prostě nepůjde a nepůjde. Fakt jsem zkoušel co se dalo, mačkal jsem asi 70x Fn a F5 (dle návodu) a pořád nic…

Druhý den, než jsem se vydal do práce, jsem si tak prohlížel půjčeného Transformera a na přední straně je manuální tlačítko na spuštění bezdrátového připojení…jsem to ale všímavý klučina…no děs.

Jenže potom jsem se stejně nepřipojil, sakra sakra sakra.

Večer po práci jsem koukal na seznam sítí, ke kterým se můžu připojit, jen k té mé mě to nechtělo pustit, vrrrrrrr haf haf vrrrrrr haf.

Zmáčkl jsem toto a ono, nějak se mi objevily vlastnosti, zabezpečení, nastavení a co já vím co všechno. Zkusil jsem změnit šifrování a zabezpečení a prostě jsem si jen tak hrál…když tu náhle…stroj začal se mnou komunikovat…kolečko se točilo…tedy myslím…najednou blik blik blik blik nebo co a já se konečně spojil se světem, alespoň digitálně.

Jsem prostě nepřekonatelný….

Takže nakonec vše dobře dopadlo…stálo mě to pár hodin a zestárl jsem o nějaký ten měsíc, ale nevadí. Jsem technicko-technologický talent a ani to o sobě nevím, ha ha ha ha…