Nela Rywiková - Dům číslo 6

Ahoj Nelo,

tak jsem dočetl Tvou knížku a přečetl jsem ji celou. Což je na úvod dobrá zpráva, že.

Hned zkraje Ti musím napsat, že máš můj obdiv a respekt - vydala jsi knihu a vydal jsi ji u renomovaného nakladatelství. Jestli je to Tvým nezdolným snažením či náhodou či něčí velikou pomocí je opravdu jedno. Vydala jsi knížku a přímo jsi vryla stopu do knižního světa. Už nejsi žádná neznámá položka. Takže blahopřeji.

Jak oba víme, Tvé dílo není můj šálek kávy (a Ty nejsi ta pravá na rozbor britské space opery posledních dvaceti let, ha ha ha), ale jak jsem se zmínil na úvod, knihu jsem dočetl a převládají ve mně pozitivní nálady. Což je velké plus, nemyslíš...

Dokonce si myslím, že kdybys přidala více psychologických a thrillerových a možná akčních prvků mohla by z toho vzniknout i "severská krimi" v současné době tak populární .

Samozřejmě bych byl raději kdybys přidala něco fantastického/fantasktního či přímo SF. Já nevím, třeba alternativní verzi Ostravy (rakousko-uherskou) nebo by dům obývali i emzáci, žijící zde už třetí generaci, takže by byli i adaptováni. Nebo by se to celé mohlo odehrávat na těžařskoprůmyslové planetě, ne nepodobné našemu šílenému městu, ha ha ha ha. Ale to jsou jen malé připomínky jednoho malého čtenáře, třeba příště. Takový decentní crossover :)

Nechci rozebírat Tvou knížku z pohledu kritického či pseudointelektuálního či broukopytlíkovského, na to jsou tady jiní odborníci, hledajíc pod každým lahváčem skryté symboly. (velryba je prostě velryba, i když má bílou barvu). Dílo patří, dle mého názoru, do kategorie kde záleží spíše na tom jakým stylem je příběh napsaný než na samotném příběhu/obsahu. Možná neprodáš desettisíc výtisků, ale nominace na nějakou literární cenu Tě, dle mého názoru, určitě čeká.

Dům číslo 6 se svým okolím i obyvateli jakoby nepatřil do našeho současného světa, možná to je poslední pozůstatek starých časů, které nás pronásledují v bizardních nočních můrách. Střety mezi dvěma světy propletenými mezi sebou nikdy neskončí dobře a to nemluvě o možných změnách. A to byla příčina vraždy mladého idealisty a skorovraždy mladého (po třicítce může být ještě mladý, ne) detektiva. Snad jediným pojítkem mezi těmito dvěmi neslučitelnými variantami bytí je andělská mlaďoučká zpěvačka a milenka detektivova.

Musím říci, že pasáže, kdy rozhovory či momentální situace sklouzávají do popisu minulého života obyvatel Domu jsou velmi, velmi povedené. Charakter těchto lidiček se Ti opravdu povedl. Každá z těch postav, jakoby byla archetypem jisté skupiny lidí. A každá z těch postav měla mnohem lepší představu o svém životě. Jenže Dům číslo 6 je plný temnoty a to má vliv i na jeho obyvatele.

Hlavní hrdina při poznání Domu poznává svět, který byl/je mimo jeho realitu a jak vidno to poznání je bolestivé, životu nebezpečné - to jsou pasáže kde nechybí napětí, drama, ale i kapka komiky.

Dobře život mimo Dům se mi zdá, že je popsaný tak trochu ploše a jednoduše a možná i stereotypně, včetně mladého detektiva, jenž přespává v práci, žádný stres, žádné další případy a vraždy ho neruší z jeho poznávání Domu a s převlíkáním a s jídlem si také nedělá starosti, ha ha. A ještě se seznámí se zajímavou dívkou, ke které začne něco cítit (takže tu máme i sex) a která ho i nakonec zachrání (ach ta náhoda, mrška jedna zlobivá).

Dům patří do světa, kde lidí jsou uzavření a každou chvíli cení zuby. A hlavně dřou, tvrdě dřou a pijou. Nic jiného neumí.

Velký rozdíl mezi "novými" a "starými" (momentálně mě lepší přirovnání nenapadá) je nejenom v myšlení, ale i v mluvě. A to je věc, která mi lezla trošku na nervy.

Obyvatelé Domu (či manuálně pracující a pijani) mluví Ostravštinou nebo něčím podobným nespisovným, hulváckým, omezeným, chudým jazykem a je jedno kolik jim je let - zbytek mluví jasně čiště srozumitelně spisovně občas hovorově. Ty rozdíly byly chvílemi opravdu rušivé/nepřirozené/otravné/možná i komické.

Otázka zní, kdo takhle dnes sakra opravdu mluví.

A když už chlapy v hospodě nadávaj, tak pořádně - výraz "cyp cypaty" mě fakt pobavil, tohle možná používají kvaziintelektuálové na jížní Moravě. Tady by seděla nadávka typu - "osouložený mužský/ženský pohlavní orgán" .

Nebudu psát o čem je vlastně Tvá knížka, já to vím, Ty to víš, zbytek ať si jí sežene a přečte. Já z ní měl celkově dobrý pocit a musím Tě jen pochválit, jen je škoda, že tam nemáš vesmírnou loď nebo nějaké to střílení zombíků...