Mlok 2011 - Cena Karla Čapka za rok 2011

Mlok 2011 - pod tímto zavádějícím názvem se neskrývá obrázková publikace o nejkrásnějších obojživelnících českých lesů a hájů za rok 2011, ale výběr nejlepších fantastických prací literární soutěže o Cenu Karla Čapka za výše zmíněný rok. Daná soutěž osvěžuje českou fantastickou scénu již od roku 1982.

Ve sborníku naleznete 3 mikropovídky, 5 krátkých a 5 delších povídek a jednu novelu, která vyhrála hlavní cenu Černého mloka. Výběr a vydání knihy měla na starosti známá editorka J. Vorlová. Danému výběru kralují dva lidé - Martin Gilar, autor vítězné novely a Karel Doležal, který má v antologii rovnou tři práce.

Musím poznamenat, že dle mého subjektivního pohledu se rok 2011 rozhodně povedl. Čeká Vás více než 400 příjemných a zábavných stran. Minimálně v šesti povídkách navštívíme daleký či blízký vesmír (jak vidno daný rok space opery soutěž ovládly). Ale i ostatní příběhy stojí za přečtení a hlavně nenarazíte na žádné upíry a podobné nesmysly. Což je velké a příjemné plus,ha ha ha. A možná překvapivě nás nečeká ani žádný mstící se hrdina s mečem či mladá čarodějka pronásledována chlípným starcem a jeho kocourem.

Mikropovídkám nechybí vtip a humorná pointa a většina povídek má hlavu a patu a ten správný rytmus a samozřejmě nesmí chybět ani kapka toho vzdělávání.

Mikropovídky:

Karel Doležal - Adresát nezastižen

Malý humorný příběh z daleké mezigalaktické poštovní stanice, na kterou doputuje záhadná zásilka, plná nesmyslů a blábolů. Ze zásilky vyčnívají jakési anténky a evidentně ji chybí adresa doručení, odesilatelem jsou jakési bytosti vypadající velmi nezvykle...

Tomu říkám zábavná anekdota na tři stránky. Krátké a povedené. A ano chvíli mi trvalo, než mi došlo o jakou zásilku to vlastně šlo.

Kateřina Korábková - Nestrkej kočku do kuchyně!

Příběh o malém chlapci jménem Joe, který slíbil své mamince, že bude hodný a bude dodržovat všechny zákony. I ty gravitační. Na druhou stranu to byl možná on, kdo přivedl pana Isaaca na jeden nápad...

Ivan Mls - Penzi vezdejší dej nám dnes...

Hranice pro dožití penzijního věku se posouvá a posouvá, až k věku pětaosmdesát, což je hranice, řekněme si to upřímně, spíše nedostupná než dostupná. Jenže jednoho dne se daného věku dožije pan Nováček a rozhodne se pro vyzvednutí důchodu, který je jednotný a jednorázový...

Další vtipná anekdota s povedenou pointou a možná nás obdobná situace v budoucnu čeká.

Krátké povídky:

Karel Doležal - Políčko

V jednom malém hradě mají záhadu, vlastně mají záhadné sklepení, kdo do něj vstoupí, už nevystoupí. Je na čase přijít záhadě na kloub, naštěstí je tady jeden, který by mohl tajemství rozluštit. Stačí jen umět šachy a taky stačí nebýt tak docela lidskou bytostí...

Další příběh pana Doležala s kapkou vtipu a pointou na závěr.

Tereza Kovanicová - Zde nejsou draci

Navštívíme skotskou vrchovinu a jednu speciální rodinku, která chytá draky. Nebojte, zdejší draci dosahují maximálně velikosti králika a je třeba je chránit před turisty a odvážet je do vzdálenějších míst.

Povídka má svou poetiku a jakýsi melancholický nádech, přijemné počtení.

Petr Plaček - Sušené mouchy

Být vesmírným obchodníkem není žádný med, hlavně když Vám konkurent vymění kontejner krmných sušených much s kontejnerem inteligentních much ve stázi. A co teď. Hold je třeba vzbudit někoho chytrého a poradit se, pokud dotyčnému obchodníkovi někdo neukousne hlavu. A to doslova...

Máme zde lehce vtipný příběh s dobrým koncem a tak beznadějně to vypadalo. Žádná složitá zápletka, jednoduchost sama, ale to mnohdy stačí.

Dana Rusková - Pavouček pro štěstí

Skupinka obětí krádeží se rozhodla vzít do rukou spravedlnost a potrestat všelijaké zloděje. A jeden místní policista je jim v patách, jen ten příslovečný důkaz chybí. Taková nanotechnologie umí být i velmi nebezpečná...

Detektivní příběh o pomstě a potrestání, povídka má spád, ale chvílemi se mi zdála poněkud kostrbatá a zbytečně komplikovaná.

Hanuš Seiner - Malá mořská víla

Generační vesmírná loď letí s osadníky ve stázi, ale je tu někdo kdo se musí o ně postarat. Všichni spí v obrovské nádrži, na starost je mají hlavně lékaři pomocí biorobotů, na které se umí napojit. A nejhorším nepřítelem živé posádky je stereotyp a nuda. Jednoho dne stvoří jeden pár biorobota, který není určen jen na operace... Je třeba vnést trochu vzrušení do své šedi.

Povedený příběh (i když mám pocit, že něco podobného jsem už četl) s originálním způsobem řešení dlouhodobé stáze. Nechybí zde drama, napětí a trochu té poetické romantiky.

Povídky :

Jiří Dluhoš - Zelené světlo domova

Máme tady další vesmírnou povídku z daleka, předaleka. Hlavní roli hrají malí kvestarové, kteří jsou známí jednou důležitou věcí. A to svým speciálním skokem - prostě umí během jednoho skoku skočit do kteréhokoliv místa ve vesmíru a potřebují k tomu jen svou energii. A taky jsou to roztomilí domácí mazlíčci. Jednoho má i kapitán Micha, který pomocí svého mazlíčka navštíví svou dávnou domovinu a rozhodne se zachránit dvě malé děti, které jsou spíše pěstovány než vychovávany. A mazlíček nám odhaluje další a další své schopnosti a malých emzáků je mnohem mnohem více...

Příběh má spád a vtip a dobrodružství, opravdu je to velmi čtivé, prostě radost číst. Jenže příběh končí poněkud neukončen a my sledujeme příběhovou linii tajemné vesmírné lodi (původní loď kapitána Michy). Je to poněkud rušivé a možná je to jen ukázka většího formátu. Škoda, ucelená povídka se vším všudy by byla opravdu velmi povedená.

Karel Doležal - Karty nelžou

A opět pan Doležal a opět tomu nechybí humor. Tentokrát vítejte ve světě, kde pobíhají (a nejenom to) čarodějové, věštci, vymítači a samozřejmě různorodí démoni. A za všechno můžou ti prokletí mágové, kteří kdysi dávno napálili papeže a křesťany. A je na čase udělat nápravu, proto se spojuje věštec/nevěštec a skeptická studentka okultních věd, která v sobě objevuje nečekané schopnosti. Povede se jim tento obtížný úkol...zjistíme na konci povídky.

Jediné co zde chybí jsou stránky navíc, povídka je chytlavá, čtivá, zábavná, akční a nad tím vším se vznáší ironické pomrkávání autora. Čtení si užíváte a chcete víc a víc.

Daniel Klimek - Odyseove sny

Máme zde slovenský příspěvek o daleké planetě a kolonistech, kteří unikli ze zničené Země. Nově obydlená planeta je přímo rájem, jen s jedním členem bývalé posádky Sanem je problém. Stárne a umírá, obklopen svou milovanou rodinou.

A náš milý San umírá na dobro nebo se jedná o dočasnou smrt. A vůbec, umírá...

Tajemný příběh, v kterém důležitou roli má i UI vesmírné lodi. Taková klasická poetická space opera o umírání, znovuzrození a novém začátku. Nápad zajímavý, myšlenka dobrá (i když zkušeného čtenáře pointa nepřekvapí). Jen jsem měl chvílemi pocit, že příběh drhne a plynulost se zasekává, škoda škoda.

Václava Molcarová - Prim(a) budoucnost

Slavná žokej na mechanických koních (nebo co to je) Taren má své tajemství. Cestuje do minulosti a tam se odreagovává na skutečných dostizích, avšak dotyčné cesty nejsou zrovna legální a při jedné cestě zůstává v naší přítomnosti. Musí přečkat těch pár dnů, než se situace v jeho době uklidní, mezitím poznává tvrdý život koňáků - bez slávy a bohatství, na druhou stranu má zde pocit, že opravdu žije...

Milý příběh s kapkou romantiky o cestování časem. Příběh se z velké části odehrává v dnešních časem a my můžeme sledovat zajímavý střet muže z budoucna s dnešní realitou. Místy to vyvolává i úsměv na rtech. Povídka je překvapivě uvěřitelná a realistická, při pohledu zpět se mi líbí víc a víc.

Daniel Tučka - Nebe, peklo, ráj

Zůstáváme na Zemi a čeká nás postapokalyptický příběh, kdy zbytky lidstva bojují s agresivní přírodou nebo otročí pro emzáky. Sledujeme obyčejného dřevorubce, který chce jen lepší život pro své blízké. Bojuje s živly a mutantní zvěří, s ošklivými emzáky i náboženským kultem. Čeká Vás jedna akce za druhou, plno dobrodružství i pár moudrých slov a možná na konci i naděje na lepší dny...

Chvílemi příběh překypoval tak nápady, že jsem se trošku ztrácel, ale po druhém přečtení můžu říci, že jsem spokojenTrošičku kostrbaté, ale jako celek paráda.

A zbývá nám vítězná práce celého ročníku novela Zamrzlý vesmír od Martina Gilara a musím říci, že se jedná o sladkou třešničku celé sbírky, vlastně o celý třešňový sad celé sbírky. Jedná se o 130 stránek úžasné space opery se vším všudy. Když přidáme pár desítek stran sladké vaty a zvětšíme písmo, tak tu máme regulerní knihu a basta.

Příběh se odehrává před rokem 2100 u největší planety Jupiter a jeho měsíce Europa. Sledujeme dobrodružnou a akční jízdu dvou agentů zemské Federace Jakuba a Terezy (vojákovýzkumník a harpunářka), kteří zjišťují informace a hlavně bojují s energetickými bytostmi (přesněji řečeno odborně indukcemi) podobným vorvaňům. Dané bytosti jsou zdrojem levné elektřiny pro Zemi a jsou doslova loveny jako dávní kytovci. A vorvani se učí a začínají se bránit a vypadá to tvrdou a krutou vesmírnou válku. A naši dva agenti musí o nepříteli zjistit co nejvíce informací.

Je tady drama, akce, dobrodružná plavba vesmírem a planetou, lov a boj, sex (taky taky) a taky plno zajímavých astronomie a fyzik informací. Autor prostě ví o čem píše a zná dobře svět, v kterém se daný příběh odehrává. Povídku můžete s klidem zařadit do hard SF, což je odnož SF v které se já občas ztrácím, mé technické vzdělání je prostě v jistých oblast nedostatečné a má fantazie na to mnohdy nestačí,ha ha. Na druhou stranu nechybí tomu jakási poetika.

Takže máte tady věty jako - "Retranslační stanice triangulovala svou polohu a provedla korekci dráhy." či "Občasná korekce kurzu je nutná, ale v podstatě jsem zaparkovaná na joviostacionární dráze." a další a další šileně znějící věty Vás čekají. Bohužel jsem si je zapomněl vypsat, ale vězte, že věta v které rozumíte jen spojce "a" Vás určitě dostane do kolen, ha ha ha.

Přesto to všechno se jedná o vyzrálý text, který má hlavu a patu a já jsem novelou doslova nadšen, i český autor umí psát světově (trošku blábol, ale co naděláte, že). Vlastně jsem nadšen celou sbírkou. Mlok 2011 se prostě povedl a basta.