Iron Man 2 2010

Po dlouhé době se opět vracím k marvelovské filmové sérii. Tentokrát je na řadě pokračování úspěšného Iron Mana s názvem Iron Man 2. Film měl premiéru v roce 2010 a režie se opět ujal Jon Favreau (a taky si opět zahrál Starkova řidiče). Náklady činili zhruba 200 mil. dolarů a tržby překročily 620 miliónů dolarů, což je úspěch nad úspěchy.

Abych řekl pravdu, jeden z důvodů, proč jsem se delší dobu nevěnoval filmovému "seriálu" Avengers je právě tento snímek. Dlouho jsem se přemlouval k opětovnému zhlédnutí, nakonec se mi to podařilo a já můžu napsati své dojmy. Film není špatný (je rozhodně lepší než třeba Spiderman či Fantastická čtyřka), jen to prostě nění "ONO" - jakoby z té linie něčím specifickým vybočoval. A to Vám potvrdí plno fanoušků. Jako by si hrál na něco čím není.

Nemůžu si pomoci, ale po úspěchu jedničky producenti chtěli rychle rychle natočit dvojku, jako by se báli, že vlna zájmu opadne. Zároveň se tvůrci snažili udělat "vážný" film. Film, který by "něco" důležitého sdělil. Což je velmi nebezpečná směs, s které může vzniknout nemastný neslaný guláš. Takže máte pocit, že se ve filmu nic neděje, jen se kecá a kecá a čeká se na finální akční scénu. Chvílemi se ocitáme v psychologickém dramatu, v kterém nakonec dojde ke smíření k otci i k sobě samému. Jenže to jsou právě ty scény, které nepasují do Iron Mana, tak jak ho známe, jsou to vyloženě rušivé prvky a film přeskakuje z jedné koleje na druhou.

Může to vypadat, že Stark vlastně ani neví jak se má zachovat - umírá a chce si to ještě pořádně užít, zbytek světa je mu ukradený a vůbec musí/nemusí zanechal nějaký odkaz do budoucna...

Najednou nám hlavní hrdina vše řeší a vše na něj doléhá nebo má alespoň ten pocit. Tonymu Starkovi prostě chybí nadhled/osobnost/svébytnost Tonyho Starka.

Ano, ve trojce je také krize a zhroucení, jenže vše je plynulé a má svůj smysl a řád. A hlavně celé to je ve stylu Tonyho Starka. Má to svou eleganci.

Stručně k ději - Stark si užívá svou Iron Manovskou slávu, což se nelíbí některým politikům (chtějí získat monopol na Iron Mana) a také se to nelíbí jeho bývalému konkurentovi v zbrojařském průmyslu panu Hammerovi (Sam Rockwell - jak ten umí krásně zahrát zakomlexovaného troubu, radost se na něj koukat).

Mezitím v daleké Moskvě se hodlá pomstít syn jednoho vynálezce, který Starkovi seniorovi pomáhal s vynálezem obloukového jádra. Dotyčný syn Vanko (Mickey Rourke - obsazení vyčpělého herce do této role bude jedna ze záhad mezi nebem a zemí, nevíte jestli máte kroutit hlavou nebo se smát, a ty jeho umělé nechty a jeho výraz typu já jsem taky fyzik a génius, je to prostě neuvěřitelné), také fyzik se rozhodne pomocí speciálních bičů zabít Tonyho.

Dostává příležitost při formule závodech v Monaku - akce, auta, výbuchy a skelet Iron Mana v kufříku, myslím, že Rourkovi biče patří mezi vrcholy filmu, já se rozhodně bavil.

Zloduch je zatčen a s Tonym to začíná jít z kopce, je ošklivý sám na sebe i na svého přítele Rhodes (tentokrát ho hraje Don Cheadle, což je jen dobře,jupíí jupííí jou), svedou i souboj Iron Manů,což je velmi působivá demoliční scéna, a na svou asistentku Pepper. Pro jistotu je na něho nasazena agentka SHIELDU, ano všichni víme kdo ji hraje a co všechno umí, ha ha. Na Starka se dělá fuj fuj fuj a Hammer se spojuje s Vankem, který ho samozřejmě využije ke své pomstě.

Tony se nakonec se smíří sám se sebou i s odkazem svého otce - znovuobjevuje nový prvek Paladium a jeho umírání se odkládá na neurčito.

Nakonec nás čeká souboj robotů ovládaných Vankem a Iron Mana, kterému pomůže i jeho přítel Rhodes. Překvapivě je Vanko poražen a Stark dostává lekci o pokoře a konečně může projevit své city k Pepper. A konec je dokonce vtipný, že to trvalo (chlapsko-kamarádské popichování vždycky zabere).

Film se mi opravdu špatně hodnotí, vymyká se linii daná Iron Manovi/Starkovi, který má odstup, kapku cynismu a osm hor seběvědomí a sebedůvěry, prostě neztrácí svou podstatu (což dokazuje ve třetím pokračování, kdy je schopen se odrazit ode dna aniž by skuhral jako malý klučina). Tady Stark kope kolem sebe a chová se jako rozmazlený fracek a sebestředný idiot (kterým možná chvíli byl) a hlavně, kde nechal svůj intelekt a inteligenci...

Takže divák si musí projít nudnými pasážemi, kdy hlavní hrdina trpí a ubližuje jiným, zloun trpí a ubližuje jiným (Vanko prahne po pomstě a má taky spoustu komplexů, ale sakra proč nemůže využít svou inteligenci zajímavějším způsobem, no nic...) a vlastně všichni trpí.

Koukáte a čekáte, kdy se začne něco dít. A nakonec se dočkáte scény s mnoha a mnoha roboty, jen si říkám, není to málo...

Herecké výkony není třeba hodnotit - Downey je úžasný (a možná hraje i sám sebe), ale chvílemi jsem měl pocit, že se musel nutit, nebyla tam cítit ta lehkost jako v jedničce. Angažování Cheadleho je velké plus, což je jen dobře. O Rockwellovi jsem již psal výše a toho Rourkeho...já fakt nevím, možná to byl opravdu jeden z těch geniálních tahů, který ocení následující generace

Ženské postavy jsou zde spíše jako koření či barevná kompozice.

Kdybych film hodnotil jako samostatný celek - s názvem Rozervaná duše - neměl bych s tím žádný problém a označil bych ho za lehce nadprůměrný snímek. Takhle musím konstatovat, že je to nepovedená část mé oblíbené Avengers série (ale Hulk je na tom ještě hůř,ha ha).