Alfred Elton van Vogt - Netvor a jiní vetřelci

Alfrer Elton van Vogt patří mezi významné představitele tzv. Zlatého věku sci-fi (převážně 40. léta 20. století). V našich končin není až příliš známý (povídky v Ikarii, nenápadné knihy v 90. letech), na rozdíl od Asimova či Heinleina. Napravit by to mohla povídková sbírka Netvor a jiní vetřelci, která vyšla v roce 2007, jedná se o překlad anglického originálu. Máme zde možnost si přečíst 11 nejlepších/nejznámějších povídek a 2 novely van Vogta. Tři z nich již vyšly v českém překladu (Ikarie, Poutník, analogie z počátku 60. let Labyrint).

Mnohé povídky patří do Hard SF (zaměření na vědeckou správnost, využití technických oborů a nejnovějších poznatků), takže se Vám může stát, že najednou dostáváte přednášku o tom či onom. Opět se setkáte s tipem povídky, kdy jeden vědec/odborník něco vysvětluje druhému vědci/odborníkovi, popřípadě si dané informace říká hrdina sám pro sebe (teď jdu a vezmu žárovku a půjdu ke světlu a natáhnu ruce a vytáhnu starou žárovku...). Osobně mě takové věci iritují, chvílemi se ztrácím a někdy vlastně nevím oč zde kráčí. Chybí zde prostě jednoduché a přímé vysvětlení. Ano a mnohdy jde poznat, že povídky byly nabobtnány kvůli místu ("Alfrede, potřebuji povídku o 25 000 znacích a dej tam něco hodně fyzikálního a radioaktivního..").

Každá povídka má svého mimozemšťana, své cestování vesmírem, svou záhadu. V každém příběhu se stane něco velmi nečekaného, něco "divného", dojde k jisté hrozbě. Vesmír van Vogta je plný nebezpečí a nevíte co Vás tam čeká...

Impulsem pro dané příběhy je vždy podivná událost nebo čin, které zvrátí vše zaběhané.

Deset povídek bylo vytvořeno ve 40. letech, zbylá + novely jsou z 60. let. Je zde vidět jakýsi posun, práce jsou pro dnešního čtenáře čtivější. Přesto můžeme poznat, že se prostě zasekl ve Zlatém věku SF.

Největším problémem je, že povídky mi připadají těžkopádné, čtení není plynulé, musíte se vracet, řádky plné odborného výkladu ("Podívejte teď jsem si přečetl suprčurp chytrou knihu o využití mozkových frekvencí a šupnu to sem, ha ha"). A samozřejmě ženské postavy jsou zde na okrasu - vyjímkou tvoří povídky "Ruka boží" a částečně i "Bouře".

Je pravdou, že van Vogt je inspirací pro pozdější generace SF autorů, mnoho jeho nápadů či alespoň lehkých dotyků se objevuje v mnoha dílech. Například mi u čtení naskočilo jméno R.Reeda nebo dokonce F.Herberta (jeho epos Duna).

Trezor Bestie - jeho první povídka (nebo první publikované povídka, nebo tak nějak ) Bytost/stroj z Marsu hledá pozemského geniálního matematika, potřebuje dostat z tajemného a skrytého vězení tvora z jiné dimenze. Trocha matematiky, antické filozofie a podobných záležitostí.

Bouře - daleko předaleko byla soustava planet a k ní se blížila obrovská vesmírná bouře a také vesmírná pozemská loď. Na planetách žijí roboti/androidi a ti mají poněkud obavy z lidí, kteří zrovna nepřicházejí s kyticí a úsměvem na rtech...

Morová rána - představte si kus oceli, tak pevné, že ji nejde zničit,ohnout, prostě nic. A představte si, že je to nakažlivé pro každý kousek železa, předává se to dál a dál...

Ruka boží - vládce sluneční soustavy umírá a my můžeme sledovat politikaření jeho druhé manželky, chce na trůn (nebo kožené křeslo) dosadit svého syna, jenže je tu další příbuzný a vůbec, chce být její syn samotným vládcem...

Kočkaááá - máme zde panoptikum příšer a jedna s tajemných bytostí je i mimozemšťan na studijní cestě, domů si může vzít jen jednu věc nebo jednu osobu...

Netvor (Obluda) - daleká předaleká budoucnost, Země je velikánské město duchů. Přistávají zde návštěvníci z hvězd, kteří umí oživovat mrtvé. Alespoň zjistí, že lidé jsou pořád pěkné bestie...

Milý korespondenční příteli - intergalaktická korespondence mezi uvězněným emzákem a obyčejným človíčkem na Zemi... veselá hříčka s milou pointou

Zelený les - opět tu máme válku s mimozemšťany a nejlepší obrana proti nim je správně daleko předaleko a musí se těžit. A máme zde pozemského úředníka, který rozhoduje o úmístění těžební stanice a jednoho dne se tam sám ocitá, můžou za to zlí emzáci.

Proces (Les) - tomu říkám povedená a výborná povídka. Obrovský inteligentní les je napaden kosmickou lodí a vyvolává pohřbené vzpomínky. Les se brání i pomocí uměle vyvolaného uranu, který kosmická loď načerpá a odletí. Les alespoň napadne okolní lesy a bojuje dál.

Válka nervů (Dobrodružství Vesmírného ohaře...) - loď Vesmírný ohař je napadená tajemnou civilizací prostřednictvím halucinací. Naštěstí jeden jediný člen posádky sestaví zbraň. Povídka je taková mozková a frekvenční a plná chytrých myšlenek a informací.

Postradatelní - generační kosmická loď narazí konečně na obyvatelnou planetu, jenže už je obydlená. Jsou na ní posláni rebelanti, prostě postradatelní členové posádky. Povede se jim zajmout jednoho emzáka a ten jim něco provede s kosmickou lodí...už nebude generační...

Hedvábové v kosmu - na Zemi žijí Hedvábové, kteří jsou výsledkem genetických pokusů a jednoho dne zjistí, že to nemusí být pravda... Hedvábové jsou mimozemšťani a slouží velmi mocné entitě...

Zástupná inteligence - tato povídka/novela je údajně ovlivněna P.Dickem, no je to možné a ani mě to nepřekvapuje. Sledujeme dramatický příběh obyčejného pilota, který se zaplete do intergalaktického soupeření a je nechtěně obdařen zástupnou inteligencí velmi velmi inteligentního tvora...

Tak to je zhruba vše. Asi takhle, knížku si rozhodně přečtete, seznámíte se s viděním budoucnosti autora, který zažil největší slávu před 70 léty, kdy jen ti největší (či nejšílenější) odvážlivci snili o dobývání dalekých předalekých galaxií, a nekončili na hranicích Sluneční soustavy. Možná Vás povídky osloví víc než moderní příběhy.