Letní, i když lehce mrazivý, thriller Rozpuštěný a vypuštěný

V roce 1984 natočila dvojice Smoljak + Svěrák svůj další film, po velkolepém životopisném filmu o velikánu Járu Cimrmanovi se pustili do nového, jim netypického žánru. Tentokrát vstoupili do kalných vod detektivního thrilleru, který navíc umístnili do doby Rakouska-Uherska. A hned na úvod je nutno říci, že se v těchto temných vodách neutopili, ba ani zbytečně neplácali rukama.

Sledujeme pátrání po záhadně zmizelém (možná zavražděném) průmyslníku Bierhanzlovi, záhy je jasné, že se nemusí jednat o vraždu kvůli dědictví a jednoduchý případ se začíná zamotávat a detektivové pomalu začínají rozmotávat klubko podvodů, únosů a tajemství. Zároveň jsme svědky i vyšetřování loupeže u jednoho pražského ševce - tato druhá linie příběhu nám spíše ukazuje každodenní život a útrapy ženatých živnostníků v Praze. Samozřejmě, že dochází k propojení obou případů. Hrdiny jsou zkušený, avšak již unavený vším kolem detektiv-inspektor Trachta, který využívá nových technických vymožeností a je otevřen novému způsobu myšlení (neopovrhuje ani klasickým způsobům vyšetřování) a jeho učedník-nováček praktikant Hlaváček. Nevinný mladík z českých luhů a hájů, jenž je nedotčen cynismem a marasmem velkého světa. Tato nevinná duše se začíná seznamovat nejen s pozlátkem tehdejší doby, ale i s krutou realitou schovávanou pod maskou spokojeného měšťáckého života.

Hlavním znakem, rysem filmu je střet - střet mezi "Novým" (technické vymoženosti tehdejší doby, využívání nových vynálezů a metod vyšetřování - "Přemýšlení") a "Starým" způsobem, které je kostrbatý, konzervativní a řídí se jednoduchostí. Je zde I vyšší střet mezi systémem, byrokracií a jednotlivcem, který se vymyká svou inteligencí, svým životem. A to je I případ inspektora Trachty, který se řídi svými pravidly a nepodlézá svému nadřízenému a hledá "Pravdu" - ať to stojí, co to stojí (proto odmítá jednoduché řešení zmizení továrníka a nesvaluje hned vinu na univerzálního dědice, tuší za tím něco víc...), I když systém ho omezuje a podkopává jeho pátrání více a více (zabavení rodinného koberce a pracovního stolu, přeřazování k triviálnímu případu...) inspektor Trachta se nevzdává a případ nakonec vyřeší a odchází vstříc západu slunce s pocitem vítěze, I když jen morálního. Může být I spokojen se svým praktikantem, který se odhodlal kráčet v jeho šlépějích a držet se jeho zásad (I když začíná tušit, že se vydává tězší životní cestou).

Nechci prozrazovat děj filmu, příběh se odehrává v průběhu několika letních dní a může prozradit, že továrníka dožene jeho minulost a on (plus jeho společník) se stává obětí pomsty. L. Smoljak, jenž se ujal režie, se rozhodl pro klidnou atmosféru. Filmem se line pomalost, letní pohoda a jakoby se nic zvláštního nedělo. Napomáhá tomu I pokojná a klidná hudba skladatele Skoumala, ideální do lázeňského prostředí či biografů s němými filmy. Vše je zasazeno do právě končící R-U monarchie, která nikam nespěchá a pomalu doklopýtává ke svému konci, film je tomuto tempu přízpůsoben. Proto nečekejte rychlé střihy, dramatickou hudbu, velké akční scény při kterých dochází k poškozování soukromého majetku, kvazidokumentární kameru, záběry v ich-formě či digitální krev. Film svým pozvolným tempem dojde do finále, kdy jsme svědky velmi distinguované a přesně vypočítané akce při zatýkání zločinců a záchrany nevinných. Scénáře se ujal hlavně Z.Svěrák a velmi dobře se mu povedlo několika gesty a větami ukázat charakter postav, film se zbytečně nezasekává a není třeba se vracet a zbytečně vysvětlovat konání osob v daném příběhu. Důležitých rolí se ujali profesionální herci, kteří zahráli vše s potřebnou a nekomplikující účelností a bez zbytečného přehrávání, důkazem je hraní obou hlavních představitelů - J.Zahajský a M.Brodský.

Film je důkazem, že kvalitní (I když lehčí) thriller lze natočit bez mrtvol, bez krve a bez moderního pocitu odcizení a nepochopení.

Snímku dávám sedm zlatých dálkových ovládačů z deseti.