Charles Stross - Archivy hrůz

V roce 2007 vyšla u nás kniha anglického spisovatele sci-fi Ch.Strosse, název zní Archívy hrůz. Kolem knížky jsem bloudil již nějakou tu dobu a nedávno jsem se odhodlal a pustil jsem se do četby.

Charles Stross patří mezi představitele nové anglické sci-fi vlny a hlavně space opery. No, úplně nová vlna se nedá říct, ale pro stručnost a zjednodušení si můžu dovolit použít daný termín. Strosse jsem znal hlavně díky jeho povídkám (Ikarie, Plameny hvězd, TDK,…) a musím říci, že mě nalákali na jeho román.

Stručně řečeno - má se jednat o spojení horroru Lovecrafta a špionážních thrillerů z dob studené války, vše okořeněné dávkou anglického humoru. Zní to zajímavě..

Ano, svět Cthulhu a svět špiónů tady máme. Ve skutečnosti se jedná ne o román, ale dvě novely, kde hlavní hrdinou je hacker Bob Howard, který se chce moc a moc stát špiónem a jít do akce a zažívat dobrodružství a podobné kraviny.

Pracuje pro okultní tajnou služby (přezdívka Prádelna) jako tajný okultní IT pracovník. V prvním příběhu - Archív hrůz - dostává první špiónážní úkol a vydává se do Ameriky vyzvednout mladou a chytrou vysokoškolskou vědkyni, která nevědomky přišla na otevírání brán do jiných dimenzí.

Pohybujeme se ve světě, kdy aplikovaná a vyšší matematika umí otevřít brány do jiných světů, prostě má kouzelnou moc a samozřejmostí je i vyvolávání démonů a další podobné havěti. Prostě matematika je kouzlo a taky je hodně nebezpečná. No, a když do toho zapojíte počítače, tak to jde jedna dvě (nebo taky jedna - osm - milion - konec světa).

Takže dobrodružství pokračuje a vědkyně je unesena a zneužita k otevření brány do dimenze, kde čekají okultistické jednotky SS - nebo někdo takový, samozřejmě vše dopadne dobře.

Druhá novela - Betonová džungle - se točí kolem PC programu, který je určen pro sledovací kamery po celé Británii, jedná se o takovou digitální verzi Medúzy - koukne na Tebe a je z Tebe kupa popela. Bob zjistí, že v tom má prsty jedna z klik v Prádelně. Nečekaně i tady to má dobrý konec.

Kniha není špatná, ale asi jsem byl namlsán jeho povídkami a jednoduše řečeno, čekal jsem víc. Stross se vyzná v počítačích a v programování a jde to poznat, takže si užívá svých znalostí a přidá pár informací o aplikované matematice, filozofii a podobných věcí. Chvílemi to opravdu vypadá ve stylu "koukněte jak jsem chytrý a kolik znám cizích slov a cizích jmen, oujeee a valte na mě svý bulvy a obdivujte mě, oujeeee".

Ano, chvílemi jsem se ztrácel a chvílemi jsem řádky jen tak míjel očima. Chyběl mi háček, na který bych se chytil a hltal jedno slovo za druhým.

A pověstný anglický humor zde také naleznete, ano ano. Ale mám pocit, že se řídil nějakou tajemnou instrukcí - co osmý odstavec, to jeden vtípek (nebo něco podobného). Prostě to tak musí být a basta, ha ha ha.

Nevím, možná jsem byl ve špatném rozpoložení, ale kdyby Stross napsal z daného prostředí dvě svižné a délkou přiměřené povídky, udělal by líp.

Do vlaky či čekárny u doktora ideální.